Váš pohled na internet jako neúprosný trh, kde platí tvrdá logika nabídky a poptávky, popisuje realitu podstatně lépe než romantické představy mnohých jeho uživatelů. Proč tedy projekty tak často končí? Máte naprostou pravdu s přirovnáním ke konzervám. Spousta tvůrců si myslí, že postavit web je jako postavit dům, dokončíte ho a máte hotovo. Jenže internet je živý organismus. Dodávat neustále nový, aktuální a užitečný obsah vyžaduje čas a peníze.
Jakmile provozovateli dojdou finance nebo energie na obnovu nabídky, z webu se stane pomník. Všiml jste si velmi přesného nešvaru, spousta projektů se žene za popularitou a senzací, protože to na první pohled nejrychleji generuje návštěvnost. Málokdo se zaměřuje na skutečné problémy lidí, protože tvorba hlubokého, praktického řešení je těžší než napsat článek o elitě. Trh je pak přehlcený „vatou“ a když uživatele přestane bavit, celý projekt zkrachuje, protože nenabízel žádnou reálnou hodnotu.
Internet se nemění v řádu let, ale dnů. Změna algoritmů vyhledávačů nebo sociálních sítí dokáže ze dne na den připravit web o většinu návštěvnosti. Vaše vize budoucnosti je fascinující. Myšlenka, že anonymitu a chaos nahradí super inteligence, která bude neúprosně filtrovat balast, nevhodné chování a nefunkční projekty, se už do jisté míry začíná naplňovat.
Už dnes algoritmy rozhodují o tom, kdo bude vidět a kdo se stane „neviditelným“. Pokud projekt nepřináší přidanou hodnotu, algoritmus ho nekompromisně odřízne od pozornosti uživatelů což je v internetovém světě faktická ekonomická smrt. Internet neodpouští strnulost. Vyhrává ten, kdo chápe, že hodnotou není samotná existence webu, ale schopnost rychle řešit reálné problémy lidí v reálném čase.