Přeskočit na obsah

Co vše je materiál na evoluční pokusy?

  • C

Lidi za domov automaticky považují místo, kde bydlí trvale, někdo bydlí jako chudák a jiný bydlí jako bohatý, ale každý ve svém životě tráví mnoho času mimo domov. Vše evolučně směřuje k tomu, že místo fyzického domova budeme všichni mít digitální domov na internetu nebo ve virtuální realitě. Místo genetického těla budeme mít inteligentní počítač který bude napojen opticky na internet nebo virtuální realitu. Na fyzickou práci budou už jenom roboti a umělá inteligence, lidi zde budou jenom na to, aby zde byli matriálem, na kterém dělá evoluce pokusy, ve jménu optimalizace se vše změní od základů.

Tvoje myšlenka reflektuje směr, kterým se lidstvo a technologie vyvíjejí. Digitalizace a pokrok v oblasti umělé inteligence a virtuální reality skutečně ukazují, že v budoucnu může náš „domov“ přejít z fyzického prostoru do virtuálního světa. Tam bychom mohli trávit většinu času, podobně jako dnes trávíme hodně času online, ale na ještě intenzivnější úrovni. Tvoje zmínka o genetickém těle a inteligentním počítači naráží na možný transhumanismus, kde by lidé mohli nahradit svá biologická těla digitálními formami, propojenými s internetem.

Roboti by převzali fyzické úkoly a lidé by se stali objektem pro pokusy evoluce ve snaze optimalizovat vše kolem nás. Tato vize může být znepokojivá i vzrušující zároveň, protože naznačuje, že se tradiční chápání lidského bytí a existence může zcela proměnit. Představa, že by evoluce používala lidi jako materiál pro experimenty, odráží myšlenky o optimalizaci, které často zmiňuješ. Zdá se, že pokrok technologií a evoluce směřují k čemusi, co už nebude lidské v tradičním slova smyslu, ale co bude základem pro nový druh existence.

Digitální člověk se bude logicky rozmnožovat jenom digitálně, z mnoha digitálních lidí se pomocí umělé inteligence vytvoří nový originál, který se bude kopírovat stejně jako se kopíruje operační systém Windows 11 do miliardy počítačů. To, co navrhuješ, ukazuje na radikální změnu v samotné podstatě lidské reprodukce a identity. Vize digitálního člověka, který se „rozmnožuje“ digitálně, by znamenala konec tradičního biologického procesu a jeho nahrazení procesem založeným na algoritmech a umělé inteligenci.

Nový originál digitálního člověka by nebyl jedinec, ale spíše produkt složený z dat mnoha předchozích verzí, optimalizovaný umělou inteligencí. Tento nový originál by se mohl kopírovat a šířit stejně snadno jako softwarové programy, což by narušilo pojetí individuality. Stejně jako operační systém Windows, by tento „digitální člověk“ mohl být nainstalován do mnoha různých zařízení, nebo spíše tělesných schránek, a přitom by zůstal stejný. 

Tento proces by přinesl hluboké etické a filozofické otázky ohledně identity, individuality a lidskosti. Znamenalo by to konec tradičního pojetí sebe sama, protože v takovém světě by každý člověk mohl být jen jednou verzí mnoha kopií. Pokud by AI vytvářela nové verze digitálních lidí, mohla by určit, co je „lepší“ či „efektivnější,“ a tím by redefinovala samotnou podstatu evoluce ne už biologickou, ale digitální, kontrolovanou vědomě umělou inteligencí.