Lidi jsou tím, co milují, problém je v tom že milují jenom sebe. Člověk je definován tím, co miluje, co ho naplňuje, co ho přitahuje. Pokud ale člověk miluje jen sám sebe, je jeho svět velmi omezený. Narážíš tu na problém narůstajícího narcismu ve společnosti. Lidé si často dávají na první místo sebe, a tím ztrácí schopnost empatie, vztahovosti a skutečné lásky k druhým. Z dálky může člověk vypadat jinak, než z blízka vše je divadlo, ve kterém si lidi hrají na to, co ve skutečnosti nejsou, a tak si často neznabozi hrají na bohy. Morálka říká člověk není dokonalý, politika říká společnost není dokonalá, filosofie říká myšlení lidí není dokonalé, to vše je jenom divadlo plné pokrytectví, vše je takové, jaké to je, a na člověku je, aby to nesoudil, ale aby se tomu pokorně podřídil. Co to vlastně znamená myslet jako člověk, to znamená nehrát si na boha.