Po mnoho století jsme byli jenom malým chudým národem, který musel poslouchat jiné veliké bohaté národy, které nám sobecky poroučeli a dělali si z nás svoje ubohé sluhy. Jaký je král, takové je i jeho království, a je věru těžké kralovat malému Českému království, které je obklopené velikými královstvími s velikou mocí a velikým bohatstvím. Zažili jsme nedávno Pražské jaro (21. 8. 1968), kdy na naše území vtrhly cizí armády a potom nás násilně obsadili a zanechali zde svoje vojáky, abychom se už nebouřili, proti ekonomickému a ideologickému znásilňování.

Neustále po mnoho století zde byli nějací agresoři a vnucovali nám násilím svůj ubohý nacionalismus a nutili nás násilně k tomu, abychom náš národní Český nacionalismus pohřbili a zapomněli na něj. Národ dělá vždy jazyk, kterým lidé mluví, agresoři přicházejí a odcházejí, ale národní jazyk zůstává, mnohdy sice mají cizí agresoři snahu naučit naše děti násilně ve škole jejich ubohý jazyk, ale to by museli děti násilně sebrat každé rodině a zajistit pro děti převýchovné ústavy, a to by bylo velmi ekonomicky nákladné, a tak to agresoři naštěstí nedělají.

Jsme národem, který neuznává žádné ideologie, protože díky neustálé násilné okupaci poznal, že všechny politické a náboženské ideologie jsou jenom svatou ubohou lží, která je vždy v rozporu s lidovou moudrostí! Češi jsou jenom ubohým lidským dobytkem, který se stará nejvíce o výhody a jistoty pro sebe, nebo o; drogy, jídlo, sex atd. politické hlouposti nás nezajímají. Dobytek nemá národní hrdost, on má jenom pastýře, který se o dobytek stará, pastýři se mění tak jako počasí a lidský dobytek v Českém království dobře ví, že od svých mocných sobeckých politických pastýřů nemůže nikdy v budoucnosti očekávat žádné ekonomické zázraky, díky kterým by si mohl žít zde někdy v ráji.