Je možné nějak utéci z konzumního blázince?

Pokud nemůžeme zlou situaci vyřešit tak je zde myšlenka na útěk, naše konzumní civilizace se pro nás stala očistcem, protože se zde máme zle. Teoreticky bychom se v civilizaci měli mít dobře protože nám civilizace poskytuje mnoho výhod která nemají zvířata co nežijí v civilizaci.

Jenže ty výhody zde nejsou pro nás zadarmo a musíme si je zasloužit svojí otrockou prací, bez práce by zde nemohla být naše civilizace. Společnost se naučila plýtvat hodnotami ve velkém, a tak máme z naší práce malý užitek, pokud někdo odvážně poukáže na to že ti, co nám centrálně vládnou dělají samé amatérské chyby, tak je za to tvrdě potrestán.

Je zde všude dogmatická centrální totalita, která se řídí heslem moje hra a moje pravidla. Společnost využívá toho, že samotný člověk nemá šanci zde normálně existovat, protože se musí podrobit složitým pravidlům která pokrytecká společnost vytvořila tak, aby znemožnila lidem možnost existovat nezávisle na společnosti.

Následkem je stres a deprese, lidi to řeší pomocí léků na hlavu nebo berou návykové drogy, někteří zase věří na svaté zázraky, moderní vírou zde jsou sociální sítě na internetu, to vše je jenom zbabělá snaha o to, jak uniknout psychicky od problémů na které nemají lidi řešení. Velikým problémem se stává dobrá práce, které je všude nedostatek, protože nám práci berou stroje a programy.