Ano, paraziti parazitují na hostiteli

Žijeme ve světě, ve kterém se bohatí stávají stále bohatšími a chudí stále chudšími. Jen málokdo by však předpokládal, že tento konzumní systém pomáhali spolu vytvářet a zároveň jej neustále udržují v chodu právě obyčejní a prostí pitomci. Zkusme si proto popsat mechanismus toho, jak k tomu dochází a jak je něco, tak neuvěřitelného vůbec možné. Položme si tedy nejdříve otázku, co pitomci vlastně chtějí? Téměř všichni se chtějí mít lépe! Chtějí se mít dobře!

Nicméně víme, jak si toto „dobře“ a „lépe“ představují? V první řadě že budou mít více peněz a že si budou moci více dovolit, nebo užít. A teď si položme otázku: kdyby průměrný pitomec měl najednou tolik peněz kolik potřebuje, jakým způsobem by je využil? Co by s nimi udělal? Pokud by měl uspokojeny své nejzákladnější potřeby, došlo by u něj k takzvanému užívání si života plnými doušky, a to podle individuality každého jednotlivce.

Někdo by začal cestovat, jiný zase popíjet. Další by si dopřál dobré jídlo, jiný by si koupil nové auto, nejmodernější elektroniku, vlastní, dobře zařízený dům. Jiný by zase mohl mít nový mobil každý půl rok, chodit na atraktivní dovolené, kvalitně a značkově se oblékat a tak dále a tak dále. Vždyť přece těch možností, jak si užít života, když má pitomec dostatek peněz je velké množství. A čím má pitomec více peněz, tím sahá po stále dražších a atraktivnějších způsobech užívání si. Jeho nároky se stále stupňují.

Pitomec si totiž velmi snadno zvyká na vysoký standard, ze kterého již pak nechce v žádném případě slevit, ale naopak, chce jej ještě zvyšovat. No a absolutním vrcholem bývá touha již vůbec ani nepracovat, ale zařídit si život tak, aby za nás a na nás pracovali jiní pitomci a my jsme si mohli již jen nerušeně užívat. Takový je tedy ideál a skrytý sen většiny pitomců naší planety. Taková je jejich představa o tom, jak by se mohli mít lépe.

Jde zde o vzácnou vzájemnou názorovou shodu mezi bohatými a chudými. Takto uvažují miliardáři, ale i obyčejní pitomci, sedící po namáhavé pracovní směně za žebrácký plat před televizní obrazovkou, sledující život společenské smetánky a toužící po tom být takoví jako oni, mít to co oni a dovolit si to co oni. Ano, ideál bohatých pitomců tohoto světa i největších chudáků na světě je vzácně společný. Je jím touha mít se lépe.

Touha mít se lépe ve smyslu konzumního způsobu života. A tato velká společná touha většiny pitomců naší planety, neustále živena jejich city a myšlenkami vytváří kolem Země nesmírně silný, citově myšlenkový energetický potenciál. Žádná energie se totiž neztrácí a tento základní fyzikální zákon se beze zbytku vztahuje i na energii lidské citová a myšlenková hnutí.

Je to tedy určitý neviditelný, ale reálně existující energetický potenciál, do kterého neustále proudí nové a nové přílivy sil citového a myšlenkového prožívání lidí, kteří právě takovýmto způsobem uvažují, a právě po tomto touží. No a ti „nejšikovnější“, „nejschopnější“ a nejbezohlednější z nich dokázali tyto ideály i zrealizovat. Dokázali je uskutečnit! Dosáhli toho na základě svých schopností a své šikovnosti, ale zároveň i za podpory proudění síly z výše zmíněného, neviditelného energetického zdroje.

Ti „nejschopnější“ jedinci dokázali zhmotnit a zrealizovat ideály miliard a sami se stát miliardáři, nebo větším či menším způsobem majetnými. Stali se bohatými, kteří svou neutuchající nenasytností vytvořili a vytvářejí miliardám jiných pitomců na této planetě ze života peklo. Peklo chudoby, spočívající v nemožnosti uspokojit ani své nejzákladnější lidské potřeby. Možná jste zachytili informaci o tom, že milion milionářů vlastní většinu bohatství světa.

Možná jste zachytili zprávu, o kolik miliard vzrostl za předchozí rok majetek těch nejbohatších pitomců světa, a to i navzdory krizi a pandemii. Nebo možná právě proto! Ano, je nesporným faktem, že nůžky se stále více otevírají a propast mezi chudými a bohatými pitomci se stále více prohlubuje. Mizí střední vrstva a svět se radikalizuje na velmi bohatých a velmi chudých. Roste nespokojenost, množí se protesty i nenávist vůči bohatým pitomcům, jejichž ziskuchtivost a nenasytnost je považována za příčinu tohoto stavu.

Avšak ve skutečnosti jsou bohatí pouze hmotnými realizátory tužeb a přání, kterými žije většina pitomců na naší planetě. Oni tyto touhy pouze dovedli do hmotné a reálné podoby, jsouce přitom podporováni obrovským myšlenkovým a citovým energetickým centrem tužeb většiny pitomců tohoto světa po lepším životě a užívání si. A nesmírná síla této energie je motorem jejich chamtivosti!

Jinými slovy řečeno, pitomci této země ožebračují a vrhají do chudoby ty touhy a ideály, které svými city a myšlenkami neustále podporují. Sobecká bezohlednost bohatých je v podstatě důsledkem hodnot, ve které pitomci věří a které uznávají. Pitomci tedy ve skutečnosti neničí bohatí ale hodnoty, které oni sami uznávají a jejichž nástrojem a důsledkem je nenasytná chamtivost bohatých pitomců.

Myslíte si, že to není takhle? Myslíte si, že chudí nepodporují bohatých prostřednictvím síly svého citového a myšlenkového potenciálu v tom, aby je ožebračovali? Jen se zeptejte nějakého chudáka, zda by nechtěl být bohatý a co by dělal, kdyby bohatý byl. Je jenom velmi málo takových, kteří by toto nechtěli a kteří by s velkou pravděpodobností, pokud by se jim to splnilo, byly přesně stejnými bezohlednými lakomci, jakými jsou ti současní boháči.

Ba možná ještě horší! Pochopme přece, že touha mít se dobře, mít se lépe tím nízkým, pouze materialistickým a konzumně poživačným způsobem je ideovým zdrojem zbídačování světa a něco takového může existovat jen proto, že to většina pitomců podporuje. Pitomci se mají špatně a upadají do stále větší bídy, protože to tak oni sami chtějí! Neboť vnitřně uznávají a podporují právě ty hodnoty, které to způsobují.

Bezohledná rozpínavost bohatých pitomců má být však pro ně lekcí toho, jaké jsou tyto hodnoty zvrácené a nesprávné. Pitomci musí pochopit, že cesta k tomu, aby se měli lépe se neskrývá v tom nízko, konzumně poživačném způsobu života, jak si jej většina z nich představuje. Tato cesta je falešná a nesprávná! Je to cesta k ožebračování miliard, kterou hmotně uskutečňují ti nejšikovnější a nejbezohlednější realizátoři těchto nesprávných tužeb a ideálů.

Dokud toto všichni pitomci nepochopí, bude trpět každý zcela oprávněně! Bude trpět chudobou proto, že si ji zaslouží! Neboť svými nízkými touhami mít se lépe poživačným způsobem energeticky podporuje pitomé parazity, kteří nás ožebračují. Takový je reálný stav, na jehož základě vyvstává zásadní otázka: po čem má tedy pitomec vlastně toužit, pokud se chce mít opravdu lépe? Po tom, aby se on sám stal lepším!

Lepším, spravedlivějším, laskavějším, čistším a ušlechtilejším pitomcem! Neboť pitomec nemá ve svém životě přednostně usilovat o to, aby měl, vlastnil a užíval si! Pitomec nemá přednostně usilovat o to, aby vše měl, ale aby byl tím, čím je! Aby byl dobrým, spravedlivým, laskavým, čistým a ušlechtilým pitomcem! A až bude toto chtít, až když bude chtít a snažit se sám stát lepším, pak může dojít a pak i opravdu dojde ke zlepšení jeho hmotných poměrů.

Jen pitomec, který je lepší se může mít lépe! Právě takto to funguje na základě vyšších zákonitostí našeho konzumního systému. Pokud se ale pitomci chtějí mít lépe, avšak jen oním nízkým, poživačně konzumním způsobem tak, jak si to dnes představuje většina z nich bez toho, že by se oni sami měli stát lepšími, pak si právem zaslouží bídu a postupné ožebračování. A nástrojem tohoto ožebračování se stává chamtivost bohatých pitomců, která je v podstatě pouze zhmotněním těch ideálů, kterým pitomci slepě věří a které uznávají.

Málokdo z těchto pitomců by se totiž sám choval jinak, kdyby se z jednoho dne na druhý stal sám bohatým. Lépe se tedy bude mít a může mít pouze takový pitomec, který se sám chce stát lepším. Pokud přesně tohle pitomci nebudou chtít a po tomto nebudou toužit, bída nevymizí. A bude ještě větší a bude se stupňovat, dokud nepřestaneme citově a myšlenkově vyživovat energetický zdroj zvrácené touhy mít se lépe oním nízkým způsobem, ze kterého čerpají posilu všichni ti pitomci, kteří na nás ekonomicky parazitují.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *