Ano, blbec je ten druhý

1

Před nějakou dobou jsem kdesi četl rozhovor v tom smyslu, že jednou z nejcennějších věcí, které mě v životě naučil, bylo neříkat nutně blbcům, že jsou blbci. Mám totiž úplně stejný problém, ale by mě zajímalo, jak by si s něčím takovým poradit na internetu. Internet je pro blbce hotovým rájem. Na internetu se nedá fungovat, aniž byste na blbce nenarazili. Čím aktivnější na internetu jste, tím více jich přitahujete. Nedá se tomu vyhnout. 
2
Za některé blbce si nepochybně alespoň zčásti můžete sami, pokud někomu v diskusi řeknete, že plácá nesmysly, protože prostě víte, že plácá, a uvedete věc na pravou míru, můžete si alespoň částečně říkat „ano, tenhle člověk má asi důvod být naštvaný“. Jiná věc je samozřejmě míra takového naštvání někdo na to prostě za chvíli zapomene, protože je dostatečně dospělý nebo má na práci důležitější věci, jiní něco takového naprosto nezvládnou a jsou schopni vás za to nenávidět celé roky doslova. 
3
Obvykle s bizarní představou, že vy je nenávidíte úplně stejně. A pak se občas najdou dokonce i tací, kteří vás jsou schopni za něco takového pronásledovat i v reálném životě a vyhrožovat vám třeba i násilím. Hovořím mimochodem z vlastní zkušenosti nevěřili byste, čeho jsou schopní lidé, které opravíte třeba v diskusi, protože prostě plácali nesmysly. 
4
Pak ale existuje ještě druhá skupina blbců takoví, se kterými ani nemusíte vědomě přijít do kontaktu. Bohatě jim stačí, že existujete a že děláte něco, co se jim nelíbí, nesouhlasí s tím nebo to prostě jenom nechápou. Sledují vás z dálky a vy o nich ani nevíte. Je až neuvěřitelně snadné posbírat dneska na internetu zástupy takových blbců prostě jen tím, že existujete. Obě tyhle skupiny pak mají společnou jednu věc, totiž že dříve nebo později přejdou k nenávidění všech lidí. 
5
Je úplně jedno, co uděláte, napíšete nebo řeknete, a nezáleží ani tak moc na tom, jak to řeknete každý přece ví, že jste pitomec, tudíž je automaticky všechno, co říkáte a děláte, pochopitelně naprostá pitomost a je potřeba vám to při každé příležitosti dát patřičně najevo. Možná máte samozřejmě občas nutkání zkusit o tom diskutovat, možná mu bohužel i občas podlehnete ale vždycky je to velká chyba, protože takové blbce už zkrátka nejde přesvědčit o opaku. 
6
Cokoliv uděláte nebo řeknete jim jen dále potvrdí to, že měli pravdu. Nejlepší je se s tím prostě smířit a o žádnou diskusi se nepokoušet výsledek je stejně bez výjimky ten, že pozici svého „fanouška“ nijak nezpochybníte, ale ještě navíc tím, že s ním vůbec diskutujete, riskujete, že proti sobě popudíte další osoby, které třeba neměly jednoznačně vyhraněný názor. 
7
Nepomohou vám v tom ani přátelé pokud se vás zastanou, obvykle jen posílí antipatie okolí vůči vám samotným, i když to myslí dobře. Je to prostě situace, ze které pro vás prakticky neexistuje uspokojivá cesta ven jedinou možností je to prostě ignorovat. Všechny tyhle skutečnosti si nikdy neuvědomíte lépe než tehdy, když náhodou narazíte na diskusi, ve které jste pomlouváni. 
8
Je to ale svým způsobem docela poučný zážitek, protože není od věci vědět, co si o vás myslí lidé, kteří by vám to jinak neřekli. Mně se to stalo mnohokrát stejně jako se mi například už mnohokrát doneslo, co o mně za mými zády říkají i poměrně blízké osoby v domnění, že se to nikdy nedozvím. Domníváte se, že máte jasno v tom, jak se má správně dělat to nebo ono a nebojíte se to říct a říct někomu, že něco dělá špatně? 
9
Gratuluji, právě jste se stali ukázkovým ztělesněním blbce. Nechci si hrát na psychologa, ale mám podezření, že lidé, kteří vás z něčeho takového obviňují, prostě jen nejsou schopni pochopit, že mohou existovat lidé, kteří mají jasný a vyhraněný názor, ale současně si nemyslí, že oni sami jsou vzorem dokonalosti, a tyhle své představy si promítají do vaší osoby. Kdyby mi začali blbost vyčítat lidé, kteří mě doopravdy znají, možná bych se tím začal nějak zabývat a přemýšlet o tom. 
10
Dokud to ale budou dělat lidé, které ani sám neznám, pak je to prostě jen běžný kolorit internetu obvinění z blbosti od náhodných kolemjdoucích všude padají jako na běžícím pásu. Fascinuje mě existence člověka, který zcela evidentně poměrně aktivně sleduje mou činnost na internetu a přitom si o dotyčném myslí, že nic neumí a je to blbec. 
11
Ano, nemám rád blbce a nebojím se jim to říct. Takže je logické, že blbci nemají rádi mě. A mám na spoustu věcí vyhraněné názory a nebojím se to dát najevo, navíc občas ne zcela standardní, takže jsem na takové blbce magnetem. A taky zastávám názor, že s lidmi se má jednat tak, jak si zaslouží se slušnými slušně, s pitomci klidně jako pitomec. Tohle celé není myšleno jako nějaké stýskání o nespravedlnosti světa. 
12
Je to jen snaha zprostředkovat jednu z možných stránek světa internetu. Internet je skvělý nástroj, ale současně je to očistec. Ale samozřejmě je možné i to, že jsem ve skutečnosti jenom dalším blbcem s nulovou hodnotou na internetu a nevím o tom. Nakonec je vědecky dokázáno, že blbci jsou sebevědomější, neuvědomují si, že jsou blbci a domnívají se o sobě, že jsou lepší, než ve skutečnosti jsou. Takže jak posoudit, zda úroveň, na které sami sebe vnímáme, je alespoň v rámci možností přiměřeně objektivní? A to je otázka, se kterou další nekonečný a nudný blog o ničem ukončíme.
Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Tento web používá Akismet na redukci spamu