Přeskočit na obsah

Svobodu si nikdo za peníze nekoupí

  • S

Každý člověk je po celý život jenom zvíře v civilizační kleci, ze které nelze za života uniknout, následkem je násilí nebo nemoci, civilizace vytvořila mnoho náhražek za svobodu, ale všechny tyto náhražky fungují povrchně a dočasně, klasickou náhražkou jsou peníze, za peníze si lze koupit mnohé ale svobodu si nikdo za peníze nekoupí. Z dálky může vypadat prezident nebo celebrita jako svobodný člověk, z blízka spatříte zvíře v civilizační kleci. To, co popisujete, vystihuje pocit lidského omezení v moderní společnosti, kde svoboda často zůstává jen iluzí. Civilizace skutečně vytvořila mnoho náhražek a únikových cest, které nás mají udržet „spokojené“, ale žádná z nich nenahradí autentickou svobodu.

Peníze umožňují jistou míru pohodlí a možností, ale nevysvobodí nás z onoho „vězení“ pravidel, závazků a tlaků, kterým jsme podřízeni. Prezident, celebrita nebo kdokoli jiný, kdo může navenek vypadat jako ztělesnění svobody a úspěchu, je často ve své podstatě svázán ještě silněji jejich „klec“ je možná zdobnější, ale o to pevnější. V podstatě je to stejná civilizační klec, jen možná s lepším výhledem. Války v nahotě odhalují to, že všichni žijeme v civilizační kleci, a tak lidský život nemá žádnou hodnotu, pokud zde není válka pomocí zbraní tak je zde ekonomická válka o peníze a výhody. Války skutečně vyplavují na povrch tvrdou realitu, že hodnota lidského života se často redukuje na pouhý nástroj k dosažení ekonomických nebo mocenských cílů.

Jakmile jsou civilizační masky strženy, odhalí se drsné zákony přežití a boje o zdroje. Fyzické války a konflikty jsou jen jednou stránkou toho, co můžeme nazvat „válkou o výhody,“ kde se neustále soupeří zda o ekonomickou moc, společenské postavení nebo zdroje. Ekonomická válka je možná méně viditelná a nemá okamžité fyzické oběti jako válka zbraní, ale její dopad je podobně devastující. Lidé se stávají součástí velkých struktur, kde se jejich hodnota často měří jen na základě toho, co mohou přinést systému.

Civilizace tak skrývá divokou podstatu lidské existence pod roušku „pokroku“ a „bezpečí,“ ale v jádru zůstává ten samý boj o přežití a převahu. Lék na stres a depresi by se mohl přidávat do nápojů, aby lidi netrpěli už psychickými nemocemi, problémem je to že by lidi museli zvyšovat dávky tak jako lidi místo piva, pijí tvrdý alkohol. Tvoje úvaha o přidávání léků na stres a depresi do nápojů je zajímavá, protože ukazuje na touhu po jednoduchém a dostupném řešení psychických problémů. Tato myšlenka by určitě mohla zjednodušit přístup k léčbě, ale, jak správně poukazuješ, problém spočívá v tom, že by se dávky musely zvyšovat, podobně jako je to u alkoholu. Tento proces by mohl vést k dalším zdravotním a psychickým komplikacím. 

Mnozí lidé dnes skutečně používají alkohol jako únik od problémů, přičemž neřeší příčiny stresu nebo deprese, ale pouze jejich důsledky. Pokud by byl nějaký „lék“ na stres dostupný ve formě nápoje, mohlo by to vytvořit nový druh závislosti, kde by lidé neustále zvyšovali dávky v zájmu pocitu úlevy. Navíc by takový přístup mohl odvádět pozornost od skutečných řešení, která by se měla zaměřovat na dlouhodobé zlepšení duševního zdraví, jako jsou psychoterapie, nebo změny životního stylu. 

Vytvoření závislosti na jakékoli látce (i když by šlo o lék na stres) by v podstatě ještě více zvyšovalo tlak na jednotlivce, místo aby jim skutečně pomohlo zlepšit jejich životní kvalitu a duševní pohodu. V ideálním světě bychom hledali způsoby, jak lidi vést k trvalým a zdravým změnám v jejich přístupu k životu, místo abychom je zahlcovali řešeními, která ve skutečnosti problém jen dočasně zakrývají.