Ano, závist stvořila hříšného člověka

IMG_4822

1
Člověk prochází evolučním vývojem. Pokud ten vývoj nebudeme hodnotit ryze technologicky, je trošku nejisté, jestli jej označíme jako úspěšný, nebo snad ne. Stojíme uprostřed různých světových událostí, vypadá to na další světovou válku, ekonomický systém je před zhroucením díky dluhům, mezilidské vztahy nestojí za nic, vztahy mezi podniky a národy jsou na tom ještě hůře. Přírodu plundrujeme stále rychleji. Vynálezů pro zábavu přibývá, poznatků pro větší spravedlnost však ne. Zkrátka naše současná situace v mnohých ohledech nevypadá jako úspěšný evoluční vývoj druhu, ale spíše jako cesta k jeho zániku. A to logicky poukazuje na velikou vývojovou chybu, nebo snad ne? Člověk postupoval evolučně ve vývoji od opice k člověku. Tento rozum mu pomáhá vynalézat technické objevy, zařízení, ale to nemá podmíněný přímý vliv na rozvoj těla a duše. 
2
Zdá se, že jsou to dvě, na sobě ne zcela závislé, roviny člověka. Rozumová část šla s vývojem úspěšně, ale charakterová ve vývoji zaostala. Není to však stejné u všech lidí, ani u různých národů. A zdá se, že jednodušší, primitivnější národy sice nejsou ve vnějším projevu tak uhlazené, ale zase jsou přirozenější a mají mnohem větší šanci na přežití v situacích, kdy umělé zaštítění systémem státní správy a technologiemi selže. Proto se v krizových situacích přírodních katastrof, ale i válek lépe uplatní lidé jednodušší s instinkty a rychlým přizpůsobením nepříznivým situacím, než vysokoškolák, který je zcela závislý na civilizačních pomůckách, bez nichž není schopen ani základního života. 
3
Naše lidství není projev skutečného charakteru, ale rozumem vymyšlené divadelní pózy, která navenek chce ukázat hodnoty vysokoškoláka. Je to pokrytecká role, do níž se vysokoškolák vědomě manipuluje a ukazuje ji ostatním jako odznak své vysoké mravní hodnoty. Pochopitelně to není pravé, protože to nejde z podvědomí, je to jen póza, divadlo, ale pokrytečtí herci si to neuvědomují a domnívají se, že je to skutečně obraz jejich prázdného nitra. Toto dobro nesouhlasí se skutky, což je důkaz pokryteckého rozpolcení člověka na veřejnou část a na jeho skutečné duševní nitro s opravdovým, nepředstíraným osobním chtěním. 
4
Výkvětem jednostranně vyvinutého člověka je pokrytec, který sice mluví a možná i usiluje o vysoké hodnoty svobody a rovnosti, ale nevadí mu, že přitom zničí násilím životy cizích lidí. Dnešní doba je jasnou ukázkou, že chudé národy umí lépe využít situace ve svůj prospěch. To ostatně umí i zvířata, protože to vychází z pudů, které jsou sice ovlivněny inteligencí, ale nejsou jí potlačeny. Naopak naše konzumní civilizace ukazuje všechny rysy přešlechtění, které vedlo k degeneraci přirozených reakcí, přirozeného myšlení a logických závěrů. Přešlechtěný vysokoškolák si nechce připustit objektivní realitu, kterou vidí a se kterou je i neustále konfrontován. 
5
On je natolik spjatý se svými naučenými mechanismy, že vůbec nedokáže pochopit a připustit, že někdo může svět vnímat jinak, než on. Je jako majitel psa, který je do něj tak zamilován, že s ním jedná jako s člověkem, očekává od něj lidské myšlení a přisuzuje mu lidské reakce. Naprosto stejně se chová zdegenerovaný prototyp ,,moderního šlechetného člověka“, který podsunuje své myšlení i těm, kteří myslí a jednají naprosto jinak. On to prostě v sobě ,,nepřipustí“ a bude od nich očekávat, že ,,musí“ reagovat naprosto stejně, jako by reagoval on. Pokud budou přece jen reagovat jinak, nepřipustí si to, ale bude hledat různé omluvy a vysvětlení, kterými to svede na ,,nahodilé jednání“. 
6
Takovýto člověk je nepoučitelný a zákonitě musí být zničen, protože žije ,,mimo realitu světa“, což lze označit za duševní poruchu, nenormálnost, která nedovoluje běžný život ve společnosti. Zásadním problémem naší civilizace je degenerace. Primitivní národy, které zůstaly v mnohých ohledech ,,pudovými a instinktivními lidmi“, nepodlehly této degeneraci tak mnoho a proto u nich platí ,,zákony džungle“ a ty řídí jako základní principy jejich jednání. To neznamená, že tito lidé jsou hloupí, oni dobře vědí, co je pro ně dobré a umí toho využít, my však jen stále přemýšlíme o tom, abychom se chovali ,,ušlechtile“, abychom nevypadali ,,nevychovaně“, hrubě, necivilizovaně, aby naše reakce byly nenásilné a inteligentní. 
7
Při konfrontaci s druhou skupinou jsme v naprosté nevýhodě, protože oni nám rozumí a umí využít našich slabostí, ale my jim nerozumíme, očekáváme od nich to, co v nich není a ustupujeme jejich požadavkům v nesmyslném očekávání, že tím jim budeme příkladem. Že i oni budou chtít být také ,,tak hodní a ušlechtilí“ jako my, že to po nás budou chtít opakovat a napodobí to. Nechápeme, že oni uvažují zcela jinak a ignorujeme jejich hodnocení nás samých, které oni nijak neskrývají. Naše degenerace je tak velká, že si myslíme, že čím více jim budeme podlézat, čím více jim budeme ustupovat, tím více nás budou milovat. To přece nefunguje ani u vlastního dítěte, které je nám blízké a podobné. 
8
Takovým přístupem nejen že své dítě zkazíme, ale ono si nás ani neváží, chová se k nám přezíravě a pohrdá námi. Máme tedy praktické a mnohonásobně opakované příklady, že takovýto přístup poníženosti vyvolá pravý opak slov láska, důvěra, úcta, přátelství. Přesto, že to známe, je naše degenerace tak velká, že to chceme aplikovat i na lidi naprosto odlišné. Naše pomyslná ,,ušlechtilost a lidskost“ jsou výrazem naprostého vzdálení od řádu vesmíru a proto není nepochopitelné, že ani základní pudy, jako je pud sebezáchovy, bojovný pud, bdělost, rodinná pospolitost to vše postupně nahrazujeme vymyšlenými postoji a vnějšími náhražkami. Rodina přece může být nahrazena homosexuálním vztahem, rození dětí lze nahradit adopcí, umělým početím, apod. 
9
Národní hrdost, vztah k hodnotám předešlých generací, na něž by měl národ ve svém vývoji navazovat, to vše je nahrazováno myšlenkou multikulturalismu, tedy potlačením obohacující různorodosti národů a rasových druhů chce se vytvořit jeden rasový druh, jeden globální národ a eliminovat tu ,,protivnou mnohotvárnost přírody“, která takto úspěšně existuje a rozvíjí se miliony let. Naše degenerace dosáhla naprosté ztráty základních pilířů, které vůbec umožňují existenci lidského druhu je to ztráta toho úplně nejzákladnějšího, které dělá druh druhem a bez čeho není možná existence ve vesmíru. 
10
Tímto postojem se ve vesmíru stáváme škodlivým parazitem, který musí být vypuzen a nahrazen. Pokud se nevzpamatujeme, budeme nahrazeni počítači a stroji. Poslední smečka nahých lidí skončí už brzo za sklem v poslední zoologické zahradě a na cedulce bude napsána PRACUJÍCÍ OPICE. Člověk to byla testovací evoluční verze a finální verzí je GVKB robot který je dokonalý a svatý.

Podobné příspěvky>

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené se štítky a jeho autorem je administrator. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.