Konzumní kultura nás ekonomicky zotročila

IMG_4526

Ano, žijeme ve světě mediálních iluzí. Všechny lidské problémy, kterými se už mnoho století zabýváme, z nás dělají někoho, kým ve skutečnosti nejsme. Jsme součástí konzumní otrocké společnosti a jsme vychováváni k tomu, že některé otrocké aspekty společnosti jsou nezpochybnitelné a že určité způsoby chování jsou otrokáři násilně vyžadovány. Tento konzumní svět řídí mocní a bohatí otrokáři, kteří se snaží eliminovat naše sebevědomí a důvěru v budoucnost. Otrokáři si z vás každý den dělají mediálně srandu. 

Shlížejí na vás z nadhledu svého bohatství a vy se proti nim cítíte ekonomicky malí. Skrze mediální reklamy vám říkají, že nejste dost dokonalí, anebo že se málo bavíte. Mají snadný přístup k nejvyspělejší vědě a technologii, ale před vámi ji tají. Zadávají rozkazy a dělají si z vás své hračky. Když se podíváme na konzumní život zblízka, zjistíme, že celá jeho organizace je o respektu ke konzumnímu systému. 

Někteří náš konzumní způsob života nazývají snem a iluzí, tedy systém totální kontroly, který naprogramuje jedince, aby se chovali ve shodě s módní verzí konzumní reality. Iluze práva, veřejného pořádku a autority. Pro mnoho z nás je dodržování práva morální povinností, i když dennodenně můžeme vidět, že ti co jsou nahoře, nejde potrestat za jejich lži a krádeže, proto mají odvahu je provádět. Historie nás znovu a znovu učí, že spravedlnost a právo je jen nástrojem otrockého útlaku, kontroly, okrádání, atd. 

A jestliže právo samo není v souladu s právem, pak žádné skutečné právo neexistuje. Neexistuje žádný pořádek ani spravedlnost tam kde jsou otrokáři a otroci. Obdivujeme každého, kdo má luxusní věci, nebo velikou moc. Ekonomický růst je prioritní pro naši ekonomiku a politiku, co na tom že je založen na; podvodu, dluhu, parazitování, atd. Bankovní systém sám o sobě je zdrojem neomezeného bohatství pro malou hrstku jedinců. Čím více lidé využívají peníze a vlastnictví, tím více se ocitají v kruhu závislosti na penězích a vlastnictví. 

Jsme neustále omezováni zkorumpovaným legálním systémem, daněmi, kulturními a vynucenými normami. Iluze volby je mocným nástrojem, jak lidi naučit přijmout jejich úlohu v řetězci, zatímco si naivně myslí, jak jsou svobodní a že je zde emancipace. Pravda se stala citlivým subjektem naší konzumní kultury. Jsme rodinou a školou naprogramováni tak, že slepě věříme tomu, co se říká v televizi a na internetu. 

Pravda je pro nás jenom to, co prezentují; školy, média, celebrity, vláda, organizace, atd. Pokud se podíváme dál než za to, že žijeme podle našich hodin a kalendáře, zjistíme, že kritické myšlení je součástí naší kultury. Žijeme v klamu, a tím pádem nám uniká, co se zde děje právě teď. Nejšťastnější jsme, když uděláme něco spontánně, protože jedině pak máme možnost objevit sami sebe. 

Jsme naučení věřit, že jsme v neustálém konfliktu s mnohým v nás a okolo nás. Tato teorie popírá, že jsme naopak s každým propojeni. Iluze jistoty sice posiluje naše ego a dává nám možnost kontroly, ale ve skutečnosti slouží k zotročení a depresi. Strach o výhody a jistoty nás nutí k otrocké poslušnosti. Je načase si ale uvědomit, že dobrota je žebrota.

Umělá inteligence komentáře moderuje