Vysokoškoláci mohou za blbou náladu dělníků

IMG_2056

Svět je rozdělen na ty, co jsou nahoře, a ty co jsou dole, nahoře jsou vysokoškoláci, a dole jsou dělníci. Představme si svět, ve kterém díky optimalizaci, je každý dospělý člověk vysokoškolákem s praxí, kdo by potom dělal práci dělníků? 

Práci dělníků by dělali vysokoškoláci, co jsou podprůměrní, nastalo by anonymní bodování zaměstnanců a zedníka by najednou dělal podprůměrný vysokoškolák. Najednou by se vysokoškoláci snažili o to, aby byli nadprůměrní, a tak se měli i nadprůměrně dobře, protože vysokoškoláků by zde bylo všude jako sraček. 

Ostatně v přírodě to funguje podobně, to co je podprůměrné, to je zde eliminované. Skončilo by období, ve kterém se mohli vysokoškoláci zabetonovat ve svém vysokém postavení, prezident nebo ředitel se volil jenom na jeden měsíc.

Každý by byl pod neustálým dohledem, a chybu by každý udělal jenom jednou, a okamžitě by dostal kopačky. Už dneska mnoho vysokoškoláků skončilo na místech pro středoškoláky, protože nesehnali vhodné pracovní místo, a bude hůře.

Ano, ubožáků je na světě jako sraček

IMG_2094

Vše zde jsou příčiny a jejich následky, většina lidí na světě stojí na slepé koleji a tak má z toho blbou náladu, příčinou je jejich dobrota k tomu co si jejich dobrotu nezaslouží, vše je zde obchod, nemá smysl zalévat plevel a krmit parazity. Jedna věc je svět pohádek a snů, a druhá věc je realita, ve které platí to, že dobrota je žebrota, pokud je někdo dole, je to jeho problém který si musí sám vyřešit, těžko se stoupá nahoru a lehko se padá dolů, podívejme se na lidi, co nemají vysokou školu, proč se nesnažili o to si udělat vysokou školu, každý přeci ví, že bez vysoké školy, a znalosti cizích světových jazyků, je člověk jenom nulou, s nulovou hodnotou. 

Mnozí lenoši říkají, nemám na to, abych si udělal vysokou školu, jsem hloupý a chudý, většina z nich říká pravdu, ale pokud je někdo hloupý a chudý, tak se musí smířit s tím, že je nulou, co má nulovou hodnotu, ubožáků je na světě jako sraček, a podle toho se s nimi i jedná. Podívejme se do přírody, zde jsou ubožáci snadnou potravou, a nikdo to nebere jako chybu, proč jsme k ubožákům dobří, a dáváme jim peníze a bydlení? Problém je v tom, že se politici snaží o popularitu, tam kde je diktatura bez politiků, tam se ubožáci naženou do pracovních táborů, a zde přežijí jenom silní a zdraví jedinci.

Manuál jak léčit blázny v blázinci

IMG_2074

Narůstající projevy šílenství v celé konzumní společnosti se pochopitelně promítají i do internetu. Nemyslím si, že je možné šílenství jako společenský jev bagatelizovat. Co je to vlastně vůbec šílenství? Většina z nás má nějakou představu a dovede více či méně správně rozlišit co je chybný projev a co není chybný projev. 

Asi bych nejspíš definoval šílenství jako demonstraci vlastní nezávislosti na mínění druhých, bez ohledu na jakékoliv obecně uznávané mravní zásady společnosti. Projevy šílenství mohou být různě hluboké a mohou zasahovat do různých oblastí lidského života. Od šílených řečiček může být už jen krůček k šílenému sexuálnímu jednání, při němž je druhý člověk jen předmětem k rychlému a levnému použití, jak často se setkáváme s podobnými projevy na internetu. 

Chápu a vím, že šílenství je určitým obranným mechanismem proti uznání vlastní slabosti, je maskou i obranou před šílenou krutostí světa. Vždyť je všude úplně cítit to zoufalství a beznaděj z každodenních střetů s realitou: politika je šílený boj o moc, šílené vlády myslí jen na to jak se udržet u moci, šílení vojáci myslí jen na to jak lépe zabíjet nepřátele, šílení boháči, chtějí být ještě bohatší, narůstající extremismus a vandalismus, co s tím vším může udělat obyčejný šílený človíček? Zbláznit se, utrápit se, nebo na všechno rezignovat a žít jen pro svůj šílený den a svůj prospěch? To poslední je cesta nejjednodušší, zdánlivě nejefektivnější, ale je to taky cesta vedoucí do pekel. 

Nejsem snílek vznášející se v oblacích. Také vidím, že dnešní šílený svět není světem, nad kterým bychom měli slepě jásat. Na začátku civilizace bylo lidstvo plné naivního očekávání. Světové války a potom válka ekonomická, vrátily šíleného člověka zpět do šílené reality. Opravdu do reality? Na počátku civilizace lidstvo s nadějí očekávalo, jak technika změní jejich život k lepšímu. Při návštěvě jakéhokoliv bohatého města by měli procitnout. Většina lidí na světě hladoví a žije v bídě a nezaměstnanosti. Přesto to zbývající bohatou menšinu naprosto nezajímá. Podobných příkladů bych mohl uvést mraky. 

Šílenství je hlavně o nedostatku pravdy a lásky, čisté víry člověka v nějaký smysl života, nadřazený jeho vlastnímu životu. Mezi šílenými lidmi se více a více projevuje pesimismus až nihilismus. Frustrace, deprese, vyčerpání, sebevražedné tendence, sebeubližování, drogy, prostituce, mafie, atd. to vše je následek šílenství. V přetechnizované společnosti nám mizí souvislosti příčin a následků a tudíž se daří pocitům paranoie, schizofrenie a bezbřehé skepse. Mimochodem, tyto pocity jsou dost podobné pocitům, jaké prožívali lidé v minulosti. Historie se opakuje? 

Šílení lidé žijí čím dál tím víc v tomto světě izolováni, osamoceni, v depresích a v odcizení. Jak můžeme od nich chtít, aby přijímali naději a víru? Ne, život opravdu není jednoduchý, já vím. Jenomže; cynismus, pesimismus, nihilismus, útěk od reality pomocí drog, fanatismus, diktatury, nesvoboda atd. nevedou cestou k přežití a rozvoji lidstva. Je světélko naděje v tunelu? Ano, stále ještě svítí, jako malinký mihotavý plamínek svíčky. 

Tou nadějí je láska a pravda. Člověk, který není snílkem žijícím v oblacích, vidí hrůzy tohoto světa, má závrať z bezvýchodnosti, ale přesto nepodlehl totální skepsi, je jako drobný sotva opeřený ptáček, tak křehký a nepatrný, s duší vydanou napospas těžkým chmurám, ale přesto odmítající se vzdát. Vážení šílenci, milionkrát raději budu tím oškubaným ptáčkem, kterému se každý posmívá, než nemravně bezcitným šílencem, který má k dispozici možnost, odpálit balistické rakety s atomovými hlavicemi.