Podstatou umělé inteligence je vyhodnotit záznamy a potom rozhodnout, zjednodušeně jde o to něco změřit a rozhodnout, jestli je; ta vzdálenost správná, správná teplota, ten zápach správný, ta rychlost správná, ta barva správná atd. Jde obrazně o jakési síto, které umí oddělovat správné od chybného, jelikož je tento svět moc složitý a různorodý, tak se inteligence na něco specializují, aby fungovali optimálně.
Někdo řekne, ty jsi hlupák, inteligence vychází z toho, že vás porovnala s někým, kdo je v té specializaci chytřejší. Pokud má někdo velikou inteligenci, tak to znamená, že on má mnoho hodnotných informací v nějaké specializaci, a umí tyto informace správně a rychle používat k porovnávání. Problém nastává, pokud nemá inteligence informace, a měla by něco rozhodnout, zde dochází k odhadu a spoléhání na to že to vyjde, pokud to nevyjde tak je zde blbá nálada.
Mnohdy zde může být situace, kdy jsme něco uměli, ale jelikož jsme to už dlouho nedělali, tak jsme vše zapomněli. Taky je zde talent, kdy něco zvládneme snadno, a jiné zvládneme zase těžko, zde se dostáváme ke genetice, která si zapamatovala nějaké informace a programy a ty hluboko uložila do podvědomí. Proč je vlastně člověk tak inteligentní?
Za naší inteligencí je život ve společnosti, díky řeči si můžeme sdělovat mnoho informací a můžeme i s informacemi lépe pracovat v našem mozku. Na počátku stvoření člověka z opice bylo naše mluvení, čím více slov jsme používali, tím složitější problémy jsme mohli společně vyřešit. Občas se stane, že nějaké dítě v Indii vyroste s opicemi, a zde jasně můžeme poznat, že bez lidského jazyka se z člověka stane jenom hloupá opice.