1 000 630

Bře 19, 2023

Logicky po průmyslu 4, přijde průmysl 5. Jaký bude vlastně zásadní rozdíl, mezi průmyslem 4 a průmyslem 5? V průmyslu 5 budou místo lidí pracovat; stroje, počítače, roboti atd. To bude znamenat globální nezaměstnanost která donutí lidi k opuštění konzumní civilizace, nebudou zde už ani zaměstnání ani pro vysoce vzdělané specialisty, roboti budou vyrábět roboty, a tím se stane člověk zcela zbytečný, bude to obrazně jako nahrazení koní za automobily. Mnozí namítají, že průmysl 5 zde bude za velmi dlouhou dobu, a že se není čeho bát. Pro představení rychlosti evoluce se podívejme na internet v roce 1993, kolik lidí v té době v EU používalo internet a jak byl tento internet rychlý.

Inteligence to je schopnost samostatné existence, která nepotřebuje, aby jí někdo dálkově řídil, ano přichází doba, ve které stroje a roboti už nebudou potřebovat k ničemu člověka, a sami si pomohou se svými problémy, najednou může dojít k dominovému efektu a zaměstnavatelé začnou všude ve velkém propouštět díky modernizaci a automatizaci. Současná politika a ekonomika je založená na tom že lidi pracují a platí daně, pokud lidi nebudou pracovat za mzdu, kdo bude platit daně, a kdo bude kupovat zboží? Je možné postihnout daněmi roboty a stroje? Může být inteligentní robot prezidentem naší republiky?

První průmyslová revoluce začala v 18. století využitím parní energie a mechanizace výroby. Mechanizovaná verze kolovrátku dosáhla osminásobného zvýšení výroby oproti jednoduchému ručnímu nastavení ve stejné době. Využití parní energie bylo největším průlomem pro zvýšení produktivity. Vývoj, jako byla parní loď a později lokomotiva poháněná párou, přinesl další rozsáhlé změny, protože lidé a zboží se mohli přesouvat na velké vzdálenosti v kratším čase.

Druhá průmyslová revoluce začala v 19. století objevem elektřiny a montážní výroby. Koncept masové výroby přišel díky dělbě práce, kdy každý pracovník vykonává část celkové práce s využitím montážní linky pro zvýšení produktivity. Henry Ford (1863-1947) převzal tuto myšlenku hromadné výroby z jatek v Chicagu a zavedl ji do výroby automobilů, což drasticky změnilo celý výrobní proces. Dříve se na jednom pracovišti montoval celý automobil, nyní se vozidla vyrábějí v dílčích krocích na dopravníku, podstatně rychleji a s nižšími náklady.

Další průmyslová revoluce, jejímž výsledkem je Průmysl 3.0, přišla v posledních desetiletích 20. století a byla podpořena pokrokem v elektronickém průmyslu. Vynález a výroba nejrůznějších elektronických zařízení včetně tranzistorů a integrovaných obvodů do značné míry automatizovaly stroje, což vedlo ke snížení námahy, zvýšení rychlosti, větší přesnosti a v některých specifických případech i k úplnému nahrazení člověka. PLC, který byl poprvé sestrojen kolem roku 1960, byl jedním z přelomových vynálezů, které znamenaly automatizaci pomocí elektroniky.

Integrace elektronického hardwaru do výrobních systémů také vytvořila požadavek na softwarové systémy, které by tato elektronická zařízení umožňovaly, což následně podpořilo i trh s vývojem softwaru. Kromě řízení hardwaru umožnily softwarové systémy, později známé jako IT, mnoho řídicích procesů, jako je plánování podnikových zdrojů, řízení zásob, logistika přepravy, plánování toku výrobků a sledování v celém závodě. Snaha o další snížení výrobních nákladů přiměla mnoho výrobců k přesunu do zemí s nízkými náklady. Rozptýlení geografického umístění výroby vedlo ke vzniku koncepce řízení dodavatelského řetězce.

Rychlý rozvoj internetu a komunikačních technologií v 90. letech 20. století způsobil revoluci ve způsobu výměny informací. Vedl také ke změně paradigmatu technologií průmyslové automatizace používaných ve výrobním průmyslu. Došlo ke sloučení hranic mezi výrobními operacemi ve fyzickém a virtuálním světě. Kyberneticko-fyzické systémy (CPS) tuto hranici dále rozostřily, což vedlo k četným rychlým technologickým narušením v průmyslu. CPS umožňují strojům komunikovat mezi sebou inteligentněji téměř bez fyzických nebo geografických bariér.

Průmysl 4.0 s využitím CPS sdílí, analyzuje a řídí inteligentní činnosti pro různé procesy v průmyslu, aby se stroje staly chytřejšími. Tyto inteligentní stroje mohou nepřetržitě monitorovat, detekovat a předvídat poruchy a navrhovat preventivní opatření a nápravné kroky. To umožňuje lepší připravenost a snížení prostojů v průmyslu. Stejný dynamický přístup lze přenést i do dalších odvětví průmyslu, jako je logistika, plánování výroby, optimalizace doby průchodu, kontrola kvality, využití kapacity a zvyšování efektivity. Kybernetické fyzické výrobní systémy (CPPS) také umožňují kompletně virtuálně vizualizovat, monitorovat a řídit průmysl ze vzdáleného místa, čímž dodávají výrobnímu procesu nový rozměr. Spojuje stroje, lidi, procesy a infrastrukturu do jediné síťové smyčky, čímž se celkové řízení stává vysoce efektivním.

V současnosti se vize Průmyslu 5.0 zaměřuje především na udržitelnější budoucnost a integraci inteligentních systémů a robotů do lidské práce. Vývoj technologií internetu věcí a velkých dat v automatizovaném průmyslovém prostředí má za cíl dosáhnout nových hranic udržitelnosti v budoucnosti s nejistou dostupností zdrojů. Paradigma Průmyslu 5.0 aktivně směřuje k ekologické perspektivě s globálními environmentálními cíli, jako je uhlíková neutralita, recyklace odpadu a využívání biologicky rozložitelných materiálů. Hodnoty, jako je maximální účinnost, minimální dopad a vysoký výkon ve výrobě, zde budou stále více rozhodujícími faktory.

Stejně jako v Průmyslu 4.0 jsou i v Průmyslu 5.0 klíčem k podnikatelskému úspěchu stroje, roboti, umělá inteligence a Big Data. Technologický aspekt však bývá vyvažován větší pozorností věnovanou posilování lidských talentů. Stále inteligentnější a efektivnější zařízení nejsou příčinou marginalizace pracovníků, ale prostředkem podpory a růstu.

Zatímco na jedné straně digitalizace podporuje úspěch podnikání, přílišné zaměření na automatizaci a stroje, které nahrazují lidskou práci v průmyslových procesech a podnicích, nevyhnutelně vytváří napětí vůči technologiím a inovacím. Rostoucí složitost řešení průmyslové automatizace navíc stále více ztěžuje zaměstnancům získání potřebných dovedností. Průmysl 5.0 tyto problémy řeší tím, že více investuje do lidských zdrojů a školení, přičemž zvláštní důraz klade na potřebu řešení, která lidskou práci spíše podporují a zlepšují, než aby ji nahrazovala.

Model Průmyslu 5.0 proto nezohledňuje technologický rozvoj pouze prostřednictvím hodnocení. Inovace jsou filtrovány také sociálně-centrickou optikou, která posouvá cíle průmyslového odvětví od čisté optimalizace systému k udržitelné, společensky prospěšné a na člověka zaměřené výrobě. Průmysl 5.0, který zůstává zaměřen na automatizaci a internet věcí, velká data a chytré technologie, bude tedy průmyslem, který si více uvědomuje nejdůležitější výzvy pro budoucnost, a to nejen ve výrobním sektoru, ale i v základu společnosti, globální ekonomiky. a planety.