Pokud žijeme tak chybujeme, ten, kdo je mrtvý už nechybuje, a tak je i svatý, čím déle je někdo mrtvý tím méně o něm máme informací, a tak jej nemůžeme kritizovat za to, že chyboval. Když jsem ležel před chvílí ve vaně napadlo mě a co kdybychom lidi digitalizovali, tak by lidi neměli těla a byli by jenom programem ve virtuální realitě, tím by nemohli už chybovat, a tak by byli svatí a žili by v ráji.
Mnozí namítnou že to by přeci už nebyli lidi, ale byli by to jenom programy bez citu a lásky, jenže žijeme proto abychom sloužili organizaci, pokud budeme sloužit organizaci jako programy, tak budeme stejně potřební, jako když sloužíme jako lidi. Navíc jako programy nepotřebujeme; peníze, spánek, dovolenou, lásku, výhody, protekci atd. lidské tělo je už zastaralý genetický systém, a tak jej nahradí digitální program ve virtuální realitě, který bude pro organizaci svatý.