Většina lidí, co vytváří viry a zlé programy, bylo dopadeno a podrobeno psychickému testování, vždy se dospělo k tomu, že to jsou těžce psychicky nemocní lidé, co svoji psychickou nemoc přenášejí na intranet a internet a tím vandalsky konzumní společnost poškozují, je to selhání konzumní společnosti, která neumí odhalit těžce psychicky nemocné jedince a pomoci jim s jejich psychickými problémy.
Dokud zde nebyl internet tak se těžce psychicky nemocní lidé věnovali parazitování na konzumní společnosti mnoha způsoby a byla to jednoduchá hra s jasně vymezenými morálními pravidly, kde bylo jasné, co je zlo a co je dobro. Se vznikem internetu je obtížné vymezit morální pravidla tak abychom jasně poznali co je dobro a co je zlo.
Internet je nový digitální virtuální systém, kterému lidi do hloubky zatím nerozumí, a tak se nechají snadno lháři a zloději oklamat a dochází zde tak ke snadnému šíření virů a jiných zlých programů. Podívejme se na volbu prezidenta naší republiky v roce 2023 zde je každý kandidát virem který chce nakazit naši konzumní společnost, je třeba tyto kandidáty přemístit okamžitě do psychiatrické nemocnice v Bohnicích a zde je izolovat tak aby nemohli parazitovat na konzumní společnosti.
Bankéři, celebrity, podnikatelé, obchodníci, politici, byrokrati atd. zcela selhali ve svých rolích. Ano, stojí za to začít od vrcholu konzumní společnosti. Kdo jsou lidé, kteří mají bohatství a moc a jejich rozhodnutí mají dopad na životy milionů ostatních?
Jedna z odpovědí přišla z nečekané strany od předních odborníků na psychiatrii, kteří díky novým diagnostickým technologiím odhalují nemilosrdnou pravdu: Každý psychicky pracující člověk s titulem trpí některou z forem psychopatie. Ačkoliv tento pojem zná nepoučený laik spíše z filmů o masových vrazích, ve skutečnosti se jen pouhý zlomek jedinců z této skupiny dopouští násilné trestné činnosti, za kterou nakonec skončí ve vězení.
Mnohem větší zastoupení mají neviditelní psychopati mezi námi, jejichž diagnóza je dobře maskována a často není známa ani jim samým. Tito lidé trpí formou poškození mozku a jejich reakce na mezilidské vztahy nevykazují obvyklé rysy, jako je svědomí, soucit či empatie. Přesto bývají podle konvenčních měřítek velmi úspěšní a často zastávají vedoucí a řídící pozice ve státu a organizaci.
Mohou být nekontrolovatelní psychopati na vlivných postech hrozbou pro stabilitu komplikovaného řádu konzumní společnosti? Dochází k rapidnímu nárůstu spotřeby antidepresiv a moderních anxiolytik. Tyto léky milují všichni: pacienti, lékaři i výrobci. Jejich konzumenti bývají výkonní, spokojení, bez zbytečného ostychu.
Lékaři si připadají mocní, k zázraku stačí jediný recept. A farmaceutické firmy počítají veliké zisky. Konzumace pilulek lásky a štěstí začala být chápána jako moderní a přijatelný způsob řešení psychických obtíží mezi všemi vrstvami společnosti. Ve zlé životní situaci přiznává užívání těchto psychických léků každý psychopat s titulem.
Avšak pilulky lásky a štěstí nefungují jako pračka, myčka nebo jiní pomocníci v domácnosti, které nám přinesla technologická revoluce. Chemický zásah do normálního fungování mozku odstraňuje nejen depresi a úzkost, ale také přirozený pocit zodpovědnosti a schopnost adekvátně hodnotit riziko.
A taková změna se snadno promítne do každodenních rozhodnutí. Zatímco na individuální úrovni můžeme činit chybné úvahy v souvislosti s vlastním majetkem a životem, politici a manažeři velkých korporací mají moc činit chybné závěry ohledně majetku a životů nás všech. Zdá se, jako by naše společnost byla plná šťastných lidí.
Rozesmáté tváře vidíme všude, jak ohromný posun se udál za pár stovek let, kdy jsme byli obklopeni zejména trpícími tvářemi ubožáků? Nepředstavuje však naše lačná touha po lásce a štěstí za jakoukoliv cenu naprosto chybný cíl, za který jednou všichni draze zaplatíme? Chceme stále víc. Kdo z nás dokáže říct dost? Co mám, mi stačí a jsem za to vděčný?
Chceme více lásky a štěstí a nestydíme se ho získávat instantně v prášku, nikoliv jako přirozenou odměnu za dobře vykonanou těžkou práci nebo za konečný úspěch po dlouhém čase sebezapírání. Psychopati touží získat více moci, avšak nikoliv proto, aby ze svých vedoucích pozic mohli prospívat celku, ale pro moc samu, neboť ta je často jedinou náplní jejich prázdných životů.
Mezitím se svět stává stále globálnější, lidé závislejší na svém pohodlí, a světové bohatství se nevyhnutelně koncentruje v rukou úzké skupiny bezcharakterních psychopatů. Celý konzumní systém začíná být víc, než kdy dříve náchylný na selhání globálních rozměrů jako je; pandemie, inflace, válka atd. Z internetu a televize mizí díky cenzuře a propagandě pomalu a jistě vše, co by v nahotě odhalovalo pravdu o času a prostoru ve kterém jako ubohé loutky existujeme.