Ano, ego existuje jako součást naší psychiky. Ego je jedním z hlavních konceptů psychoanalytické teorie Sigmunda Freuda a zahrnuje vědomou a podvědomou identitu, kterou jedinec má o sobě. Ego funguje jako prostředník mezi vnějším světem a vnitřními impulsy, potřebami a touhami a snaží se udržet rovnováhu mezi nimi. Ego má také vztah k dalším částem naší psychiky.
Existují teorie, které naznačují, že ego může být spojeno s určitými nevýhodami pro jedince, jako je například nadměrné sebevědomí, ztráta empatie nebo touha po moci. Nicméně, výzkum ukazuje, že ego může mít také mnoho pozitivních funkcí a že je důležitý pro přežití a prosperitu jedince a společnosti jako celku.
Ego pomáhá jedinci přizpůsobit se prostředí a plnit své potřeby, což může vést k vyššímu pocitu sebeúcty, vztahům a úspěchu. Také může pomoci jedinci kontrolovat své emoce a chování, což umožňuje lepší fungování v mezilidských vztazích a ve společnosti jako celku.
Celkově tedy můžeme říci, že ego je spíše výhodou než omylem evoluce, protože hraje důležitou roli v adaptaci a přežití jedince a pomáhá mu dosáhnout vyšší kvality života.
Zvýšené ego nebo nadměrná sebeúcta mohou být spojeny s rizikem různých psychických problémů. Například narcistická porucha osobnosti je charakterizována vysokým stupněm sebeúcty a nadměrnou touhou po pozornosti a uznání, a může vést k problémům v mezilidských vztazích a ve fungování v běžném životě.
Přehnané ego také může být spojeno s depresí nebo úzkostnými poruchami, protože jedinec s nadměrným egem může mít tendenci se soustředit příliš na sebe a zanedbávat své vztahy a sociální interakce.
Nicméně, je důležité si uvědomit, že většina lidí má určitou úroveň sebeúcty a ego, a že zdravé a normální množství ega může být pro jedince prospěšné. Problémy se vyskytují, když se ego stává přehnaným a ovlivňuje jedince v jejich běžném životě a vztazích s ostatními lidmi.