Ano, tady se nesmí fotografovat

P1070054

Pořád mě cizí lidi dávají do ruky fotoaparáty, abych je vyfotografoval. Nejspíše si myslí, že když mám na krku zrcadlovku, že mě udělá radost, když budu moci vyfotografovat cizí lidi, před nějakým populárním pozadím. Naštěstí poslední dobou, lidi používají mobilní telefony, připevněné na skládací tyčce, a tak se umí konečně sami vyfotografovat. Fotografování je moderní umění, pro které je potřebný talent, někdo má talent pro lhaní a tak dělá advokáta nebo politika, a někdo má talent pro fotografování, a tak dělá fotografa.
Poslední dobou se rozmáhá mezi profesionály fotografování pomocí rychlého snímání mnoha fotek za sebou, v některé situaci to má logiku, ale v některé situaci to logiku nemá, a to mnoho profesionálů nechce pochopit. Další módní vlnou je veliké rozlišení na snímači a používání teleobjektivu i tam kde je zbytečný, taky jsem zjistil to, že nejpyšnější jsou na světě profesionální fotografové, pokud drze mediálně zkritizujete jejich zamilované fotky, tak si koledujete o to, že vás jistě zlikvidují střelnou zbraní.
Filmování je o zaznamenání toho co se zde dlouho děje, a fotografování zaznamenává krátký vrcholový okamžik, kdy se děje něco hodnotného, co je správně vyfotografovat. Reportážní fotograf je v roli střelce, a musí se přesně trefit, aby jeho fotografie byla hodnotná, fotografování má dneska mnoho specializací, protože je to velmi rozsáhlý obor, který se v mnohém podobá psaní knih anebo časopisů.
Často je fotografům vymezováno, co smí a co nesmí fotografovat, a jak to mají fotografovat, poroučí ten kdo má moc, nebo ten kdo fotografování platí, pokud fotograf otrocky neposlouchá, tak je potrestán. Tady se nesmí fotografovat, tady se nesmí používat stativ, tady se nesmí používat blesk, atd. fotograf se často dostává do role loutky, kterou někdo násilně ovládá. Někdy se musí dokonce i přelepovat název fotoaparátu, aby to nevypadalo jako skrytá reklama na fotoaparát.

Ano, žijeme v konzumním amatérismu

P1070112

Fotografování je jako běh na velikou vzdálenost, veliké množství fotografů je na startu, ale první v cíli je ten nejlepší, z fotky poznáme fotografa, dobrá fotka nám pomáhá poznat tento svět, ve kterém je vše jenom o toužení a soužení. Tak jako k dobrému masu jíme chleba nebo brambory, tak i k dobré fotce, musíme i napsat něco dobrého, co konzumenty zaujme.
Většinou se na internetu setkáváme se špatnými fotkami, u kterých je napsáno něco nudného, co nikoho nezaujme, proč tomu tak je? Problémem je amatérismus, žijeme v konzumním amatérismu, není zde socialismus nebo kapitalismus ale je zde globálně jenom amatérismus, v okamžiku kdy jsme se naučili sobeckému mluvení tak se z nás stali amatéři.
Všimněme si toho, že ten kdo se živí mluvením, neumí fotografovat, a ten kdo umí fotografovat, ten zase neumí mluvit. Nejvíce je zde ovšem lidí co neumí fotografovat a neumí ani mluvit, jediné co všichni umí je amatérismus, amatérismus je jako stín před kterým nikdo neuteče. Nezáleží tolik na to, čím budeš fotografovat, záleží na to, jestli máš pro fotografování talent, technika se podílí na dobré fotce minimálně, vše o tom poznat co je správné fotografovat a vědět i to jak to fotografovat.
Největší tragédie je mobilní telefon na dlouhé skládací tyčce, miliardy fotek na internetu jsou o tom že nějaký trouba se mobilem vyfotografoval před populárním pozadí, nebude to trvat dlouho a každý prezident se bude všude fotografovat mobilem na skládací tyčce, a tím zde už nebudou muset být profesionální fotografové, co fotografují prezidenty a jiné celebrity, naše doba je o tom, sám si vařím sám si peru, že na to ne..

Jak se stát nejlepším fotografem na světě

P1070122

Základem je inteligence, hlupák se nemůže stát nejlepším fotografem, když jsem hodnotil nejlepší fotografy na světě, vždy jsem se setkal s tím, že jsou velmi inteligentní, fotografování není o drahém technickém vybavení, ale o inteligenci fotografa.
Pokud nejsi inteligentní, tak zapomeň na to, že z tebe bude někdy nejlepší fotograf, fotografie není o tom, že se naučíš mnoho fotografických svatých rituálů a potom už děláš mnoho let vše podle rituálů, fotografie je o tom si každý den ráno říci, vždy je možné se zdokonalit, a najít nový způsob, jak být lepší než konkurence.
Fotograf nemůže sedět v ateliéru, ale musí jít ven do exteriéru, a na to je potřeba čas, a musíme mít i peníze na; dopravu, jídlo, ubytování, vstupenky, poplatky, atd. zde je příčina toho, že většina lidí rychle s fotografováním skončí, mozek řekne, není to ekonomické fotografovat, a tak budeme dělat to co je ekonomické.
Navíc se rozmohlo díky mobilním telefonům považovat práci fotografa za podřadnou práci, a tak fotografům nezaplatit za jejich fotografie tolik peněz, aby se fotografům vyplatilo dělat fotografa profesionálně. Napadá mě přirovnání ke sportu, kde se sport vyplatí jenom těm, co jsou v první lize, ve sportu je snadné poznat kdo je nejlepší, ale ve fotografii to není snadné, není fotograf ten, co by se zavděčil všem.
Velikým problémem je to, že se vše rychle mění, sledovat všechny změny je časově náročné, a přizpůsobovat se změnám to je ekonomicky náročné, konkurenční tlak je zde veliký, a tak je zde veliký dnešní úspěch, jenom mýdlovou bublinou.
Je naivní si myslet, že dáte na internet svoje umělecké fotografie, a hlupáci si je budou kupovat, tak to na internetu nefunguje, proč by si měl někdo vaše umělecké fotografie kupovat, když je může přeci sobecky ukrást!
Zloději se dostanou i do banky, která je profesionálně zabezpečená, zloději pomocí armády přepadnou cizí město nebo národ, a pozabíjejí místní obyvatelovo, život je boj, a jenom to silnější a chytřejší, zde je existenčně úspěšné. I v přírodě je krutý boj o holou existenci, a dobrota zde žebrota je, ani kuře zadarmo zde nehrabe.

Vše při focení a filmování vypadá dobře

P1070318

Období, ve kterém fotografujeme nebo filmujeme nás nutí k tomu, abychom mysleli zcela jinak, než jsme byli doposud zvyklí, musíme v našem myšlení změnit mnoho priorit, obrazně se z nás stávají lovci informací a programů v nějakém období a prostoru, které jsou většinou rychle pomíjivé, a my se je snažíme optimálně zakonzervovat, do fotografie nebo filmu. Většinou jsme v situaci, kdy musíme mnoho experimentovat a tak nevíme, jak vše dopadne, často zde jsou i problémy s technikou, která nefunguje optimálně z nějakého důvodu, a tím nás rozčiluje.
Vše při focení a filmování vypadá dobře, ale doma když vše máme v počítači, tak zjišťujeme, že jsme v mnohém chybovali, a že jsme jenom hlupáci, co mnoho amatérsky chybují. V reklamě se hovoří o tom, jak je fotografování krásné, a jak snadné je udělat hezké fotky a hezké filmy, ten kdo prodává fotoaparáty a kamery chválí, aby měl z prodeje zisk, dopátrat se pravdy je většinou velikým problémem, protože každý vnímá výběr techniky zcela jinak. Stejně velikým problémem je si vybrat, co kdy a kde budeme fotografovat nebo filmovat, zajímavé jsou fotky za špatného počasí, ale to je jenom proto, že většina lidí za špatného počasí nefotografuje a nefilmuje, proto jsou tyto fotky a filmy vzácné.

Jsi otrok mobilního telefonu na tyčce?

SAM_0829 (2)

Všichni všechno fotí, ale málokdo se opravdu dívá fotograficky kolem sebe. A málokdo prožívá současnost kolem sebe fotograficky, bez pohledu skrz fotoaparát. Jako profesionální fotograf se rád dívám na vše kolem sebe, a už z vlastní přirozenosti pozoruji vše zajímavé. Někdy se i přistihnu, že podvědomě myslím na to, jak by to asi vypadalo na fotce. Poslední dobou, mě ale čím dál více zaráží přístup lidí s velikými telefony.
Ano, záměrně nepíšu o profesionálních fotografech, protože těch se to většinou moc netýká. Postiženi jsou nejvíce majitelé mobilních telefonů, nicméně může se to týkat nás všech. A o co se tedy jedná? Zejména v USA a Kanadě, můžete vidět turisty, kteří neustále všechno fotí mobilem na tyčce, natáčí a kdovíco ještě. Jinak řečeno, vnímají své turistické zážitky jenom skrz svůj mobilní telefon. Soustředí se jen na to, aby udělali co nejvíc fotek, ale nikdo z nich nevnímá okolí kolem sebe fotograficky.
Přiznám se, že mě vcelku šokuje, když vidím lidi, jak přijdou k nějakému turistickému místu, a už při příchodu, mají telefon na tyčce, a pak odejdou pryč. K čemu to fotografování mobilem asi je? K čemu jsou lidem potom takové ubohé fotky? Nedělám si žádné iluze, a tak si troufám tvrdit, že většina takto postižených lidí, své fotky uvidí v počítači jenom jednou. A to tehdy, když ty hromady špatných fotek rychle vytřídí, a tak to asi vždy jistě skončí?
Proč bych fotil něco, co už je milionkrát vyfoceno, k čemu mi budou hromady fotek, které mi nic nepřipomenou? Málokdo chce nakonec zjistit, že má uloženo někde nekonečně fotek a filmů, ale nic z toho si citově už neužil. Je mi prostě jen líto lidí, kteří jsou otroky svého drahého mobilního telefonu, na dlouhé skládací tyčce. Představuji si porod v USA, ve kterém se nejprve z rodící ženy vysune mobil na tyčce, a potom z ženy vyleze nahé USA dítě, a při tom se dítě filmuje, nebo fotografuje.

Ubohé fotky dělají jenom ubožáci

SAM_0860

Fotografování je o hodnotném okamžiku, a filmování je hodnotném ději, za vším hledej ekonomiku, většina fotografů věří na to, že drahé fotografické vybavení, znamená to, že jejich fotky budou hodnotné, to je jako by si majitel restaurace myslel, že drahé vybavení kuchyně, zajistí pro konzumenty hodnotná jídla. Jestliže máte mobilní telefon na skládací tyčce a vyfotíte se před nějakým známým turistickým pozadím, tak je ta fotka hodnotná akorát pro vás, ale pro cizí lidi, nemá tato fotka žádnou hodnotu.
Pokud chcete mít hodnotné fotky, musíte mít i hodnotné priority, žijeme ve světě kde je vše závislé na optimálních prioritách, co je a co není optimální priorita? Zde se dostáváme ke specializaci, jenom specialista dokáže poznat co je optimální prioritou na které je vše závislé, všechny rady z knih nebo kurzů jsou k ničemu, praxi nemůže nahradit žádná teorie.
Pevnost řetězu určuje nejslabší článek, co je nejčastěji nejslabším článkem při fotografování, nejslabším článkem je zaostalost fotografa, vše je jako ve sportu, ten kdo je zaostalý, ten neuspěje! Zaostalý fotograf, který má v ruce zaostalý fotoaparát, to je neštěstí, dalším velikým problémem je to že fotograf nedomyslí svoje fotografování, a tak vznikají každý den miliony nedomyšlených fotek od profesionálů.
Domyšlení je možné jenom díky přiblížení, můžete si použít různé náhražky, ale to nefunguje, je třeba se přiblížit tomu, co fotografujeme, podívejme se třeba na fotografování modelek, jak vyfotografovat modelku tak aby se její fotka líbila, a tím se mohla modelka touto fotkou prezentovat? Osvědčenou metodou jsou divoká zvířata v přírodě, krásný je třeba obrázek jak modelka v přírodě stojí vedle ovcí, co se pasou, nebo jak jede modelka na koni. Nejvíce nedomyšlené fotky vznikají v ateliéru pomocí blesku, zde modelky vypadají jako drahé prostitutky.

Proč fotíte, když to neumíte?

IMG_8479

Zjistil jsem, že jenom já umím fotografovat, a že nikdo jiný na světě neumí fotografovat, mnozí se sice vydávají za profesionální fotografy, nebo za umělecké fotografy, ale jejich fotografie jsou bez informační hodnoty, a tak jak rychle jejich ubohé fotky vznikli, tak i rychle zaniknou. Fotografování není o tupém mačkání spouště na fotoaparátu, nebo na mobilním telefonu. Fotografování je o tom být osvícený ročním asketickým pobytem ve svatém místě, bez svatého světla v našem myšlení, nemohou vzniknout správné fotografie! Osvícený fotograf vnímá vše zcela jinak než fotograf, který není osvícený svatým světlem.

Neosvícený fotograf naivně věří tomu, že drahé fotografické vybavení, drahé fotomodelky, v drahém fotoateliéru, atd. jsou zárukou drahé fotografie, tak to ale nefunguje! Opice se zlatou královskou korunou na hlavě je jenom opice, jde o to, aby se fotograf neopičil, ale byl sám sebou, protože je osvícený. Fotografové mají v zásobě mnoho výmluv, proč jejich fotky jsou špatné, proč fotíte, když to neumíte? Internet je zaplaven fotografiemi s nulovou hodnotou, které zde jenom ukazují to, že fotograf neumí fotografovat, protože on není duševně osvícený.

Nezajímejte se o drahé fotoaparáty, ale zajímejte se o to, aby vaše duše byla osvícená, a potom budete umět konečně fotografovat, díky tomu že budete osvícení. Všechny knihy o fotografování a fotografické kurzy, jsou k ničemu bez osvícení, není problém udělat skupinovou fotku politiků, co nám zde vládnou, to zvládne i začátečník, je třeba vyhnat tmu z našeho lakomého a pyšného myšlení díky osvícení, kdy poznáme, jak se má správně fotografovat, aby naše fotografie mohli osvítit ostatní, a ukázat jim cestu k osvícení.

Ano, dokud čas neuvidím, tak na něj neuvěřím

IMG_8503

Jsem fotograf, a tak vím, že to co vyfotografuji, je už minulost, to co spatřují moje oči, je taky minulost, protože než to mozek zpracuje, tak je už realita jiná. Na fotce nebo na filmu, mohu spatřit, jak vypadala současnost, protože jí technika zakonzervovala, jenže tato zakonzervovaná současnost, je pro mě už minulostí. Logicky budoucnost, je mě nedosažitelná. Vše je zde řekou událostí, a tak zde není pevný bod, to co je dneska správné, to bude zítra chybné.

Lidi se zajímají o; peníze, výhody, jistoty, popularitu, kariéru, lásku, štěstí, úspěch, velikost přirození, nevěru, sex, panenství, prostituci, drogy, politiku, ekonomiku, náboženství, umění, sport, vesmír, techniku, vědu, revoluce, války, počítačové hry, facebook, jógu, atd.

To vše jsou ale hlouposti, lidi by se měli zajímat o pochopení času, každý je zde dočasně, i slunce, kolem kterého se točí země, je zde dočasně! Vše pomine, honíme se za iluzemi, když se optám lidí na to, co je to čas, tak na dokonalou odpověď nikdo nemá čas! Čas je relativní symbol, něco jako nula v matematice, nebo jako Bůh v náboženství, dokud čas neuvidím, tak na něj neuvěřím.

Fotoaparát má nastavení času, po který se zaznamená fotografie, pokud je čas dlouhý jednu sekundu, tak je to často problém, protože se něco před objektivem rychle pohybuje, logicky čím rychlejší je pohyb lidí, tím kratší musí být nastavený čas fotografování.

Většina fotoaparátů má nastavení sport a krajina, automatika potom podle těchto priorit vše už nastaví, amatéři mají nastavenou inteligentní automatiku trvale, a potom se diví, že jsou jejich fotky technicky špatné. Vše je v tomto světě o prioritách, neříkejte, že nemáte čas, říkejte, že máte jiné priority.

Byl jsem tam a vyfotil se tam

IMG_8601

Nejde si nevšimnout toho, jak turisté z ciziny mají veliký telefon na dlouhé skládací tyčce a fotografují se před turisticky zajímavým pozadím, přitom by bylo bez problémů možné použít počítačové grafické programy, a tak vytvořil fotografie, kde by byl můj portrét před mnoha známými turistickými pozadími na světě, aniž bych opustil svoji vesnici, kde pracuji jako dělník za malou mzdu. 
Za mého mládí byl použit stativ a samospoušť, deskové dřevěné přístroje měli hadičku a balónek, a tak se vzduchem jemně spustila expozice. Fotografie nebo video, to je snaha zakonzervovat čas a prostor, abychom se mohli vrátit myšlenkově do minulosti, protože vše je zde řekou událostí a tak někdy máme snahu se vrátit do minulosti a zavzpomínat si na naše mládí, ve kterém jsme vypadali lépe a byli i zdravější. 
V minulosti se návštěvám ukazovalo album s černobílými fotkami, později zde byli barevné fotky a albumy, měli samolepicí fólie. Potom přišli počítače a internet, vše se začalo digitalizovat a fotografování se změnilo na profesionální a rodinné, profesionálové používají veliké zrcadlovky a ti ostatní používají mobilní telefony nebo malé fotoaparáty, co se vejdou do kapsy, protože se objektivy automaticky, zasunou do těla přístroje po focení. 
V dnešní době je vše o krabicích, sídliště vypadají jako by tam někdo nastavěl krabice, byty vypadají, jako když jste v krabici, myšlení lidí je taky nacpané do nějaké krabice, už zbývá to poslední, a to začít prodávat lidi v krabici, místo do porodnice si na internetu vybereme člověka a domů nám přijde krabice s návodem, jak toho digitálního člověka, z umělé hmoty, co je na dobíjecí baterie, máme optimálně používat, abychom neporušili pětiletou záruku, a mohli jej reklamovat, pokud by nám on nefungoval optimálně. 

Je mozek síť, do které chytáme informace

IMG_8602

Pravidla určují co je správné a co je chybné, každý časoprostor má svoje originální pravidla, pokud se přemístíme do jiného časoprostoru, tak se musíme logicky přizpůsobit jiným pravidlům, jinak nám hrozí to, že budeme chybovat. V zásadě bych politiku rozdělil na objektivní a subjektivní, v současnosti u nás většina politiky je subjektivní a vzácnou výjimkou zde je objektivní politika. 
Pokud je politika mnoho subjektivní tak následkem je u voličů blbá nálada, protože společnost ekonomicky a sociálně optimálně nefunguje. Malíř vytvoří subjektivní obraz reality a fotograf vytvoří objektivní obraz reality, musíme se naučit vnímat svět, tak jak jej vnímají objektivy kamer, tedy bez subjektivity, která vše upravuje tak, aby se nám to líbilo. 
Pokud před námi stojí blízký člověk, tak jej vnímáme subjektivně, protože k němu máme subjektivní vztah, náš mozek automaticky upravuje objektivní realitu, na subjektivní realitu, mozek je jakási síť, která umožní uniknout malým rybám. Třeba malé mouchy výkaly znečišťují obraz svaté celebrity, ale mozek nevidí ty mouchy, protože jsou malé, a vidí jenom obraz svaté celebrity, objektiv vidí ty mouchy, a tak má obraz už mouchy.