Myšlenky na smrt jsou normální

IMG_3412 [Max. šířka 1024 Max. výška 768]

Smrt patří mezi největší téma, na které lidi už milion let myslí, vše je nejisté a jenom smrt je jistá, o tom nikdo nepochybuje, lidi rozděluje ale to jestli smrtí vše končí, nebo po smrti ještě něco existuje. Dokud osobně neuvidím posmrtný ráj a posmrtný očistec, tak neuvěřím, že po smrti je; ráj, očistec, převtělení, atd. dosud náboženství nemá vědecké důkazy o tom, že po smrti něco pro duši existuje. Ano jsem skeptik, který by nejradši udělil bludné balvany těm, co hlásají, že po smrti něco pro duši existuje, podle mě duše umírá spolu s tělem a nemůže umírající tělo opustit. 

Co je to duše? Duše to jsou informace a programy díky kterým se zde máme dobře, jde o naše podvědomí ve kterém je i naše ego. Statistika odhaluje to, že strach ze smrti mají nejvíce ti, co jsou nahoře, ti co jsou dole nemají strach ze smrti, a tak nemají ani daleko ke spáchání sebevraždy. Když jsi nahoře má život smysl, máš k dispozici; řidiče, sekretářku, tajemníka, kuchaře, zahradníka, atd. když jsi dole, náš jenom dluhy a depresi. Jak vlastně došlo k tomu, že lidi věří na to, že smrtí vše nekončí? 

Jde o útěk před realitou, realita je zlá a tak před ní utíkáme do konzumace; čokolády, cigaret, piva, vína, slivovice, marihuany, kokainu, heroinu, náboženství, pohádek, reklamy, umění, sexu, atd. proč je realita natolik zlá, že před ní utíkáme? Realita je hra o výhody a jistoty, nadbytek je zde postaven na nedostatku, aby mohl být jeden úspěšný ubožák dlouho nahoře, tak musí být mnoho ubožáků dlouho dole. Ubožáci co jsou nahoře, dělají vše pro to, aby se tam udrželi co nejdéle to je možné, a měli zde doživotní definitivu. 

Většinou se na mocenský vrchol dostávají jenom velmi staří ubožáci, co jsou nemocní a tak nejsou na vrcholu dlouho, starý ubožák je mrtev, ať žije nový ubožák, který nahradí na vrcholu mrtvého ubožáka. Z lidí se stali ubožáci díky tomu, že je zde přelidnění, pokud je něčeho nadbytek tak to nemá žádnou hodnotu, hodnotu zde má ubožák, který se dostane na vrchol, je to obrazně jako ve sportu, na startu jsou tisíce běžců, a ten kdo je první v cíli, ten bere vše, jsou to všude jenom kariéristické závody, ve kterých psychicky nemocní kariéristé, umírají psychickým vyčerpáním. 

Umělá inteligence komentáře moderuje