Dobro a zlo je iluze

P1070860

Pokud pověsím v bytě mucholapky tak se budu mít dobře, a mouchy se budou mít zle, co z toho plyne? Pojem dobra a zla je spojen s problémem, který se snažíme vyřešit tak, že my se budeme mít dobře, a někdo cizí se bude mít zle. Vše je mince, která má rub a líc, můj zisk je zde díky tomu, že někdo má ztrátu. 

Spravedlnost je zde jenom v tom že je zde každý dočasně, tento svět je o experimentech, a pokud experiment vyjde, tak se má někdo dobře, a někdo jiný se zase má zle. Naše civilizace to je evoluční experiment, a pokud civilizace funguje, tak se máme dobře, ale mouchy přilepené k mucholapce, se mají zle. 

Vše zde z ničeho stvořil čas, protože na to měl dostatek času, naše možnosti a schopnosti zde něco hodnotného stvořit jsou limitované mnohým, můžeme stvořit jenom to, co nám naše limity dovolí! 

Zázraky jsou v realitě vzácnou výjimkou, protože vše je zde limitované mnohým, a tyto limity nelze překonat. Poslední dobou je zde snaha vytvářet veliké bubliny, ve kterých nic není, takovou bublinou jsou třeba peníze, které nejsou podložené zárukami, když taková ekonomická bublina praskne, tak nastane veliká ekonomická krize, kdo zde byl pachatelem? 

Pachatelem byli ti, co zde mají moc a bohatství, pro tyto lidi je ekonomika a politika jenom hra, a je jim jedno, že díky jejich vysoké hře mnoho lidí spáchá sebevraždu. Podobnou bublinou jsou kandidáti na prezidenta republiky, oni se taky mediálně nafukují, a po zvolení chybného prezidenta, mediální bublina praskne, a je zde dlouho blbá nálada.

Egoistický syndrom

P1070861

Syndrom je soubor příznaků, který charakterizuje určitou nemoc. Používá se také jako označení dosud neobjasněné nemoci. Ego je stav psychiky, která je díky strachu uzavřená změnám, a tak vznikají psychické problémy. Tímto syndromem jsou nejvíce postižení muži, co mají vysokoškolské vzdělání, a mnoho pracují s cizími lidmi, a jsou většinou i mocní a bohatí, pokud se tento egoistický syndrom neléčí, tak dochází ke zhoršování, které může skončit i sebevraždou, nebo velikou konzumací alkoholu a cigaret. Je třeba léčit egoistický syndrom tak, abychom jej optimálně trvale vyléčili. 

Za každou nemocí jsou chyby, které je třeba nalézt a opravit, o jaké chyby jde u egoistického syndromu? Prioritní chybou je lhaní a nenávist, je třeba vysvětlit trpělivě nemocným, že pokud budou plní nenávisti a lží tak že se jejich stav bude rychle zhoršovat a nakonec jistě zle skončí. Podávání léků je zde zcela zbytečné, nejde o tělesnou nemoc, jde o psychickou nemoc, kterou způsobují chybné priority, které většinou nemocní otrocky kopírují od egoistické rodiny, ve které vyrostli, často je bohužel egoistický syndrom spojen s genetikou, a zde je léčení velmi obtížné.