Ano, profesionální paraziti rozhodují o nás bez nás

  1. Největší světoví super boháči jsou tak bohatí, že se jejich obrovský majetek nedá vůbec spočítat. Mezi super boháčem a běžným boháčem je tak velký rozdíl, jako bychom porovnávali blechu se slonem. Jeden sociolog zveřejnil zajímavou přednášku nazvanou Arogance financí. Je to přednáška na téma, kdo ve skutečnosti vládne světu, on nazval vládce planety ekonomickými parazity.
  2. Mně ale tenhle název zní příliš diskrétně. Existuje spousta jiných názvů, jaké jim lidé dávají v internetových diskusích. Třeba: plutokracie, moneykracie, finanční oligarchie, kleptokracie, óbrboháči, voldemorti, mezinárodní gangsteři a další jména. Mně připadá nejpřiléhavější nazvat je zloději a lháři. Nebo prostě jenom profesionální paraziti. Protože oni nejsou jenom prostí neškodní superboháči.
  3. Nebo jenom prostí jednotliví psychopati a sociopati. Nebo jenom prostí chamtivci. Oni se spolu tajně spikli a zorganizovali se proti zbytku lidstva. Prostřednictvím svých dobře placených lokajů, páchají na něm obrovské psychické zločiny. Všichni tito mocní světoví superboháči spolupracují, jsou spolu evidentně domluvení. Mají mezi sebou dohody a rozdělené sféry vlivu, neválčí spolu navzájem. Naopak se jednotně proti lidstvu spikli, aby ho mohli ještě lépe paraziticky vysávat a libovolně s ním nakládat.
  4. Zkrátka a dobře, nikoliv proletáři všech zemí se spojili, ale učinili tak globální parazité. Jak to provedli? Jednoduše. Mají zde vystavenou pyramidu moci a bohatství. Čím větší superboháč, tím větší má moc a tím výše je postavený v pyramidě moci. Nižší superboháči musí logicky poslouchat příkazy těch vyšších superboháčů. Kdyby je neposlouchali, tak by je ti mocnější superboháči zničili. Ta vzájemná spolupráce mezi superboháči je už dnes i prostým okem viditelná. Když se chtějí například napakovat mezinárodní bankéři, stačí odborně vyvolat celosvětovou krizi, okrást tím široké masy obyvatel a ostatní superboháči s nimi drží basu, podporují je v tom. Nebo prostřednictvím MMF umí promptně bankéři zadlužit kteroukoliv jednotlivou zemi světa.
  5. Nebo například prostřednictvím přesně vybraných politiků umí beztrestně ukrást kdekoliv zlatý státní poklad, aniž má kdokoliv šanci se proti tomu ozvat. Když si chtějí přilepšit zbrojařské korporace, stačí vyvolat válku a nekonečný proud peněz se jen hrne. Vojenskoprůmyslový komplex, to jsou těsné vazby mocných zbrojařů s představiteli ozbrojených sil a státu. Tam především nemohou řadoví občané strkat svůj nos.
  6. I tajné služby superboháčům se vším bratrsky vypomáhají, jsou jejich poslušnými lokaji. Kdo víc zaplatí, tomu víc slouží. Nejmocnějšími globálními tajnými službami jsou CIA a Mossad. Všechny ostatní tajné služby jim podléhají, včetně ruských či čínských. Jak jsou CIA a Mossad mocní nám předvedli v roce 2001, když jen tak pro začátek, aby byla nějaká ta sranda, za bílého dne zbořili tři mrakodrapy i s lidmi. Jsou to skutečně velcí srandisti, mají velký smysl pro humor, když uvážíme, že i do nejhledanější budovy světa, do Pentagonu, vypálili díru, aniž by je přitom někdo zahlídl.
  7. Ten jejich velký smysl pro humor spočívá i v tom, že to vše vzápětí svedli na muslimy, letce amatéry. Ano, masivním masírováním mas pak následná celosvětová propaganda tvrdila, že to provedlo pár zaostalých jeskynních vousáčů s nožíky v ruce. Hned na to zločinná americká vláda tvrdila, že je potřeba utužit zákony a sebrat občanům plno občanských práv. A taky že je potřeba zakročit preventivně proti teroristům v Iráku a Afghánistánu.
  8. Masmédia s propagandou uspěla, po tomto obludném činu popularita zločince Bushe stoupla a mohl bez problémů začít válčit… Ale pokračujme, když si chtějí finančně přilepšit farmaceutické korporace, vynaleznou ve svých laboratořích prasečí chřipku a světová masmédia jim opět bratrsky vypomohou, rozpoutají kolem toho celosvětovou hysterii. Následně poslušní lokajové, sedící ve WHO, vyhlásí šestý stupeň ohrožení a miliardy za vakcíny se pak už jen hrnou do těch správných kapes. Je to takovýhle matematický vzorec: Prodejní politici, koupení vůdci v tajných službách, koupené špičky policie, koupené špičky v armádě, koupení šéfredaktoři, to je neomezená moc superboháčů.
  9. Smutné je, že ty své vrcholné lokaje si neplatí superboháči ze svého, ale musíme je platit my, daňoví poplatníci. My jsme ty neomezené zdroje, z kterých se to všechno hradí. My jsme ti otroci, co si musí paradoxně platit své vlastní otrokáře a pijavice, které libovolně vysávají celý svět.
  10. Investice do lokajů z našich daní se pijavicím vždycky stonásobně vrátí, zvláště když ty své poslušné šašky ani neplatí ze svých kapes, ale musíme je povinně platit my, daňoví poplatníci jejich novodobí nevolníci. Placení lokajové mocných superboháčů se dají rozdělit do dvou skupin. Tou první je pomocná elita, to jsou právě vrcholní politici, generálové vojsk, mocní šéfové tajných služeb, šéfredaktoři, určitá skupina globálních manipulátorů davů, tvářících se za seriozní vědce, ředitelé bank a korporací, prostě lidé, kterým byl účelově svěřen do rukou také velký díl moci.
  11. Ti všichni pomáhají vysávat masu daňových poplatníků, novodobých moderních otroků. Druhou skupinu lokajů bychom tak ani neměli nazývat. Protože to jsou lidé na mnohem nižší úrovni než „pomocná elita“. Nejsou bohatí a nemají moc. Tito lidé nejsou mocní, těm jde už jen o existenci, jen o přežití. Takže je můžeme prostě jen nazvat otroci. Jsou poslušnou masou z donucení, protože musí z něčeho žít.
  12. Oni si uvědomují, že když nebudou plnit příkazy shora, tak za vraty čeká na jejich místo mnoho nezaměstnaných nešťastníků. Mohou být vyhozeni na dlažbu a stejnou práci pak již neseženou a budou se potýkat s bídou. V současném mafiánském kapitalismu je modlou kapitál a ten má jediný požadavek, jistý vysoký zisk. Proto musí být korporace krajně bezohledné, sobecké a amorální. A lidé jimi ovládaní mají být ve všem co nejposlušnější. Nejhorší společenskou skupinou nejsou prostí zaměstnanci, ale ta bohatá mocná pomocná elita.
  13. Protože bez ní by diskrétní elita byla bezmocná i s těmi svými nasyslenými horami zlatých cihel a ze vzduchu vyrobených peněz. Ke světovým vládcům dnes již patří i světové mafie. Jsou složeny ze zločinců, kteří se spolčili se superboháči, aby mohli neblaze ovlivňovat veškeré světové dění podle svých zločineckých představ.
  14. Disponují obrovským majetkem získaným z drog, zbraní a prostituce. Infiltrují se v mnoha státech až do nejvyšší politiky. Praní špinavých peněz je rozvinutým globálním průmyslovým odvětvím a je to třetí nejmohutnější odvětví celosvětového obchodu. Jen za nezákonné drogy se v celosvětovém měřítku vydává více peněz než za potraviny. Žijeme v absurdní době, kdy světu neomezeně a absolutisticky vládne „elita“ světových zločinců.
  15. Obyvatel planety je asi 8 miliard a 99,999 % světového obyvatelstva je vysáváno, týráno a ničeno 0,001 procentem diskrétní globální elity. Dynastie bankéřů, dynastie zbrojařů, dynastie farmaceutických korporací, olejářské dynastie, šlechtické a královské dynastie, globální mediální magnáti, neviditelní a naprosto utajení vrcholní vlastníci církve a církevní korporace, dále korporace Monsanto, drogový globální organizovaný zločin, spolupracující s globální tajnou službou CIA a Mossad, atd.
  16. Tato „elita“ jednou uspořádává v každém státě frašku zvanou politické volby. Tam má napravo i nalevo předem nachystány na volitelných místech poslušné politické figurky. Tyto ubohé prodejné figurky nevycházejí vstříc občanům, ale plní příkazy zadavatelů ze zákulisí. Občané slouží jenom k tomu, aby jako ovce naklusali k volbám a zlegalizovali vládu lokajů mocných. Demokracie ve skutečnosti nikde na světě neexistuje, světu vládne všude jenom globální kleptokracie! Samozřejmě nic nového pod sluncem, po celou zaznamenanou historii lidstva platilo, že se lidé dělili na vládce a ovládané.
  17. Vládci byli menšinoví superboháči, kdežto ovládaní byli většinoví chudáci. Takže celá historie je o tom, že menšinoví boháči manipulovali mořem chudáků. Dělali si s nimi, co chtěli, jak se jim zrovna zlíbilo. Paraziti si hověli ve svých palácích a lid na ně dřel. Kdykoliv se parazitům zachtělo, zahnali lid i do válek. Díky svému majetku měli své osvědčené nástroje, jak tu většinovou chátru a lůzu, udržet snadno na uzdě v područí.
  18. Stejné nástroje moci pochopitelně používají beze změny dodnes. To rozložení moci si můžeme namalovat jako pyramidu, kde 0,1 % obyvatel tvoří vládci světa. To jsou ti lidé, kteří mají v rukou moc a bohatství. To oni hýbají dobře ideologickými loutkami, dosazenými do všech klíčových míst na celém světě. Pravoleví politici tvoří zákony, jaké si přejí mezinárodní bankéři, nikoliv jaké chtějí ovládaní. Další nohsledi, policie, tajné služby, média, armáda, soudy a byrokracie kvůli velmi dobře placenému korytu, projevují také bezmeznou poslušnost a plní jakékoliv příkazy shora. Nezávislých občanů, kteří nikomu neslouží a jsou svobodní, je asi 10 procent.
  19. Tito občané, patřící mezi střední třídu, jsou však všemi směry dobře ohlídaní výše zmiňovanou sítí dobře placených poskoků, rozprostřenou nad nimi. Když třeba takový nezávislý občan napíše do televize, tak mu jeho názor nikde nezveřejní. Když se obrátí třeba na ombudsmana, naráží jen na fráze a nedočká se žádného kloudného vyřízení. Když se obrátí na poslance, je to totéž v bleděmodrém. Když jde třeba volit, smí vybrat vždy buď čerta, nebo ďábla. Když se obrátí na soud, čeká celé roky a prosoudí i kalhoty, aniž by co vyřídil. Když se obrátí na policii, rovněž se spravedlnosti nedočká.
  20. Do melounů a do politiky se nevidí, ale bezpečným vodítkem může být jenom pohyb peněz, platí pravidlo, že kdo má peníze, získává moc a kdo má moc, získává peníze. Lidé v zákulisí hýbají loutkami na drátkách, politiky, kteří se rozhodují v jejich prospěch, nikoliv v prospěch občanů, kteří je volili. Svět byznysu je ještě tvrdší než svět politiky, proto svět velkých peněz ovládají ze zákulisí loutkovodiči, bankéři a mocné korporace. Jen několik desítek nejbohatších mužů světa „globálních vůdců“ fakticky ovládá svět.
  21. Tito velicí parazité dnes rozhodují víc než mašinérie států o našem zaměstnání, hospodářském vzestupu, způsobech vnímání kultury, ba i naši morálce, protože jsou vlastníky nadnárodních společností a korporací, které jsou rozmístěny v celém světě. Většina lidí zastává názor, že superboháči hrají největší roli ve veřejném a hospodářském životě všech států, kde běžným občanům připadá jen postavení ovcí. Globální elita kontroluje všechno a kontroluje veškeré zahraniční vztahy.
  22. Tvoří a rozbíjí vlády podle své libovůle. Je neslýchané, že v současném svatě 0,1 % lidí vlastní 99,9% procent veškerého světového bohatství. Názory prostých občanů na demokracii jsou proto velmi pesimistické a skeptické, mnozí z nich říkají, že na demokracii může věřit leda tak někdo naprosto slepý a hluchý.
  23. Oficiální masmédia kolikrát omylem různá zvěrstva i pravdivě zveřejní, ale tím to stejně všechno končí. Ti co vlastní obrovský majetek jsou prostě nepostižitelní a beztrestní. Bez peněz a dobrých advokátů jim dnes nelze vůbec nic dokázat. Dokonce nejen politici, či mafiáni všeho druhu dnes už se ani ti extremisté či teroristé kdekoliv na světě neobejdou bez hromady peněz. Vždy se najde bohatý sponzor a mecenáš, který má zájem jejich činnost financovat.
  24. Teroristi se prostě světovým superboháčům a jejich lokajům politikům, náramně hodí do krámu. Pod záminkou terorismu mohou čím dál víc osekávat občanské svobody a sociální systémy všem občanům. Extremní a nekontrolovatelný vzrůst vojenských komplexů je krajně nebezpečný. Nikdo totiž nedokázal, že má řadový občan nějaký vliv na poli obranné politiky. I tyto aktivity jsou odedávna vyslovenou doménou světové finanční oligarchie a vlastníků gigantických zbrojně průmyslových komplexů.
  25. Daňoví poplatníci jsou nepřetržitě klamáni, protože jsou od nich požadovány extrémně vysoké sumy, které vojenské a průmyslové korporace bezostyšně tahají z jejich kapes. Fondy, které by měly připadat do úvahy na pomoc „třetímu světu“, nebo které by případně mohly zmírňovat důsledky ekologické krize, zůstávají následkem toho citelně omezeny.
  26. Toto nepočetné, elitářské a internacionalistické uskupení přehlíží pravidla jakékoliv morálky, práva a spravedlnosti. To vede k opovrhování lidskou osobností. Cílem je vytvořit celosvětový kontrolní digitální čipový systém, soustředěný v rukou nemnoha osob schopných ovládnout politické systémy jednotlivých zemí a pak vytvořit planetární hospodářský globální celek. Tento elitářský přístup však není ve skutečnosti nic víc než prachsprosté rozhodování za miliardy lidí na světě a usměrňování vývoje lidstva nikoliv k prospěchu této většiny, ale pouze této úzké skupiny.
  27. Pokud parazité napomohli již ke dvěma zničujícím světovým válkám, co může jiného než opět zlo, zahrnující v sobě i zkázu životního prostředí, či sebe sama, od nich lidstvo očekávat? Nejsprostší podstata těchto dvou světových válek a lépe řečeno naprosté většiny konfliktů a jiných válek totiž tkví ve snaze po prestiži, síle a bohatství, která je světovým superboháčům víc než vlastní.
  28. Jejich úzké zájmy jsou vždy privilegovány nad zájmy všech řadových lidí. Tyto oligarchie nikdy nepřipustí, aby vyšlo najevo, co je vlastně jejich skutečným zájmem. Budou se vždy snažit udržovat občany ve vědomí, že se derou za jistými vyššími principy, a to principy jako například státní svrchovanost, politická věda předstírá, že na tomto poli panují jisté neosobní síly, jako jsou například všeobecný lidský instinkt agresivity, který obvykle žene lidstvo do války. V tomto ohledu však politologové jen celou věc dále zamlžují. Války a krize úmyslně způsobuje globální elita. Že superboháči dokážou ovlivnit dění i v těch nejzapadlejších koutech světa se přesvědčujeme na každém kroku.
  29. Žádná aktivita se bez nich neobejde. Tajné služby vypracují „scénáře“, které se často do puntíku v určité zemi zrealizují. Tam kde mají vypuknout „revoluce“, tam taky vypuknou. Proti zvůli peněžní moci je dnes i svobodný internet slabý a bezbranný. Uvědomme si, že tato moc slouží pouze svým vlastním potřebám a nesleduje žádné vyšší cíle. Pro globální elitu jsou ostatní lidé na zeměkouli něco jako mouchy a elita to jsou pavouci.
  30. Jsme pro ně jen zdroje moci a bohatství. Jsou již tak mocní, že dejme tomu, kdyby se někomu náhodou zachtělo přenést Pražský hrad s chrámem svatého Víta na svoje soukromé sídlo, budou ho tam i rychle mít. A to třeba i za podstoupení rizika války v naší zemi. Teprve na jejich rovině moci a jejich privilegií, začíná pro ně pojem člověk. Výkonným orgánem tohoto zločinného organizovaného hmyzu je MMF. Kdyby tohoto hmyzu nebylo, svět a planeta by byla úplně někde jinde, než kde je dnes. Zaostalé rozvojové země by byly dávno rozvinuté, obyvatelstvo vzdělané a spokojené. Existuje nějaké řešení, jak z této šílené situace ven?
  31. Takzvaná sametová revoluce v listopadu roku 1989 odstartovala sice konec socialismu, ale revoluce to rozhodně nebyla. Byl to ve skutečnosti promyšleně řízený převrat shora. Tomuto převratu by nejlépe slušel název komunistický puč číslo dvě. První komunistický puč se odehrál roku 1948, kdy po Vítězném únoru uchvátili českoslovenští komunisti pod vedením moskevských soudruhů veškerou moc ve státě.
  32. Jakmile se chopili moci, ukradli kapitalistům majetek a zestátnili ho. Pak jim ovšem trvalo celých čtyřicet jedna let, než pochopili, že socialismus je slepá cesta vývoje, která nikam nevede. Nejvyšší moskevští soudruzi se rozhodli socialismus zrušit. Místo neproduktivní komunistické ideologické totality se rozhodli nastolit mnohem výnosnější kapitalistickou peněžní totalitu. Bylo nutné vybudovat jiný typ společnosti, o něco víc zdánlivě svobodnější, aby si rozšířili zpět větší prostory „ ke globálnímu podnikání“. Věru jsme netušili ve tvrdě hlídané komunistické totalitě, jak je ve skutečnosti snadné ze dne na den změnit režim. Zazvonil zvonec a komunismu byl konec.
    Byla to tenkrát vzrušující doba. Účelem je zde naznačit, jak jsme byli tenkrát neuvěřitelně naivní a politicky nevzdělaní. Nadšení naivní občané ani v nejmenším netušili, že se jen zúčastňují velké frašky a velkého podvodu. Že v budoucnu budou svědky rychlé metamorfózy komunistů na bohaté kapitalisty. V Prognostickém ústavu byli již nachystáni budoucí lídři země.
  33. O těchto prognosticích jsme pak měli čest v budoucnosti ještě hodně uslyšet. Prognostik Klaus se stal předsedou ODS a ministrem financí. Prognostik Zeman se stal předsedou ČSSD a později prezidentem. Prognostik a komunista Dlouhý se stal předsedou ODA a ministrem hospodářství. Po celé zemi vznikala Občanská fóra a v Praze bylo ustanoveno jejich Koordinační centrum. Klausova kupónová privatizace se uskutečnila v letech 1992-1994 a Klaus řekl, zhasněte světlo, bude se ve velkém krást, řada miliardových tunelů, na nichž tratili jako vždy pouze řadoví občané, bezdůvodně se odpustil i velký dluh Rusku.
  34. Způsobené škody však musel jako vždy zaplatit daňový poplatník. Od sametového puče se systematicky jen profesionálně lže a krade ve velkém, logicky je dneska republika rozkradená a zadlužená. Komu ten víc než bilion náš stát vlastně dluží? Kdo ty rozkradené peníze používá? A k čemu? A jak je možné, že pár domluvených ekonomických parazitů, strategicky rozmístěných na nejdůležitějších místech na světě, dokáže ovládnout miliardy bezmocných lidí? Lidé jsou dnes manipulováni dezinformacemi.
  35. V důsledku anonymity světové politiky došlo k další významné skutečnosti, vlády států se staly bezcennými, ztratily smysl, protože se vytvořil nový mocenský trojúhelník: finanční kapitál, tajné služby a zločinecké organizace. Všechny vlády jsou tomuto trojúhelníku podřízené. Výsledkem „Sametové revoluce“ je stav, kde nikdo nenese odpovědnost. Skutečnou politickou a ekonomickou moc od samého počátku měli „hybatelé“, kteří se nepohybovali na veřejné scéně. Nikdo je „nevolil“, proto nemohou být voláni k odpovědnosti.
  36. Dnes ovládají rozhodující objem majetku, úkolují média a přes své loutky dělají politiku. Politika a peníze jsou spojené nádoby, takže bez peněz do politiky radši vůbec nelez. Hybatelé vědí, že budou za své věrné služby v budoucnosti bohatě odměněni, že za svou dobře odvedenou špinavou práci potom obdrží výnosnou trafiku.
  37. Hybatelé pak bystře začnou hýbat státním majetkem směrem do kapes svých sponzorů, takže se jim ta počáteční investice do strany skutečně bohatě vyplatila. Poslušní kariéristé, kteří v parlamentní straně nahradili původní idealisty, pak ve straně odhlasují cokoliv jako jeden muž, jen aby se rovněž dostali k lizu. Stranický systém je perfektně vymyšlený podvod na voliče a jde jenom o to jak tunelovat profesionálně státní kasu. Sliby se slibují a blázni se radují.
  38. Stranický systém je podvodný i z mnoha dalších důvodů. Nikdo není za nic zodpovědný a nikdo si nejde sednout za katr ani za vyslovené rozkrádačky a kriminální činy. Je na první pohled viditelné, že ve skutečnosti v pravici i levici řádí domluvení mafiáni, kteří si beztrestně přehazují do vlastních kapes miliardy ze státních zakázek, jak se jim zlíbí. Jejich jediným cílem je co nejvíc okrást daňové poplatníky. Pro veřejnost hrají jen divadélko, ale ve skutečnosti mnoho let neomezeně lhali a kradli.
  39. Když takový ideologický stroj sestavíte, uvedete do pohybu a jako hlavní princip jeho jízdy nastavíte tunelování státu, tak on rychle jede. I když by všichni věděli, že směr je špatný, nevzpříčí se nikdo. Do čela státu se dostávají jenom ubohé ideologické figurky, které jsou předem v zákulisí odsouhlaseny a schváleny a to již před volbami. Mezi komunistickými volbami a dnešními demokratickými volbami tak není vůbec žádný rozdíl, obojí je stejná volební ubohá trapná fraška. Jak můžete být pořád tak naivní?
  40. Stačí přece jenom pár správných zasvěcených parazitů umístěných na správných klíčových místech a můžete volit, koho chcete, stejně se tam umístí jen ti, co tam umístěni být mají. Ambiciózních a bezskrupulózních parazitů je nachystáno do zásoby nepřeberné množství. Nasraný lid žádá výměnu Miloše Zemana, ale no jistě, vymění ho za ještě horšího a bezcharakternějšího kariéristu. Klíčová otázka pro mne v jakémkoliv systému je postavení občana vůči moci. Jestli je občan v rámci správy svých věcí vydán moci na milost a nemilost, jako nesvéprávná bytost, tak pak mne v této společnosti vůbec nezajímá, jestli tato moc o sobě mluví jako o pravici či levici.
  41. Zatímco na straně druhé, pokud by právě občan byl rozhodujícím činitelem při správě svých vlastních věcí a naopak stát mu poskytoval jenom dokonalý servis, tak pak by mne vůbec nezajímalo, kdyby toto skutečné osvobození člověka bylo hlásáno pod nějakou podivnou nálepkou. Mne vždy zajímá profesionální práce, nikoliv rvačky mezi politiky a podnikateli. Tyto jejich manipulace s veřejností a šachové rošády zpravidla pouze slouží jen jako ubohé naivní divadélko pro širokou veřejnost.
  42. To proto, aby měla pocit, že se ve vysoké politice nalézají i kladné správné postavy. Každá ideologická strana je zločineckou tajnou fanatickou organizací. Mluví se o vůdci té či oné strany, jakýkoliv princip kultu osobnosti je neslučitelný s principem přirozené demokracie, který předpokládá rovnost občanů. Skutečná demokracie nemůže být budována na systému politických stran, protože dosud existující systémy stranického parlamentarismu, fungující na základě nepřetržitých konfliktů a hádek mezi různými oligarchickými skupinami, se stávají čím dál tím více zastaralé.
  43. Znečišťování prostředí, nezaměstnanost, rozpad rodiny, vymírání, fundamentalismus, narkomanství, kriminalita, organizovaný zločin, konflikty, Mohamedáni, Romové, atd. to všechno volá po nápravě. Ale současné politické systémy, včetně toho, čemu se říká „západní demokracie“ zůstávají vůči všem těmto problémům netečné a jenom se mezi sebou perou o koryta a moc.
  44. Je nabíledni, že z hlediska podniku, stejně jako z hlediska společnosti, spolupráce je vždycky výhodnější než konflikt, protože dovoluje racionálně využívat prostředky a vyhnout se ztrátám, které sebou nevyhnutelně každý konflikt nese. Čím ostřejší konflikt, tím větší ztráty. Nejhorší konflikty ze všech války mívají za následek miliony mrtvých a zničení obrovských materiálních a kulturních hodnot.
  45. Apatie lidí, která kdysi za komunistů vyplývala z toho, že nemá cenu se v ničem angažovat, protože je člověk naprosto bezmocný a stejně nic nevyřeší, dnes vyplývá z jiného strachu. V totalitním systému byl producentem strachu všemocný stát, v demokratickém systému jsou to zase ekonomické mafie. Snad jednou přijde revoluce, která odstraní nynější politické dinosaury a nahradí je spoluprací všech občanů?
  46. O tom, že politika a peníze jsou spojené nádoby, není žádných pochyb. Vždyť jenom volební kampaně politických stran i prezidentů stojí obrovské peníze. V tržní ekonomice je možné prodat a koupit vše i politiky. I oni se stávají pouhým zbožím na prodej. V době, kdy nezbytnou podmínkou volebního úspěchu je nákladná volební kampaň, je také zřejmé, že státní přípěvek za získané hlasy žádnou stranu nemůže vytrhnout. Propojení obchodu a politiky vytvářené vazbami vzájemných protislužeb a úplatků je největším vrahem pravé demokracie.
  47. Mezi sponzorováním politiky a obyčejnou korupcí není žádný rozdíl. Kterýkoli majitel inzertní kanceláře potvrdí, bude-li upřímný že mezi prodejem politika voličům a prodejem výrobku spotřebitelům není rozdíl. A tohle že má být demokracie. Vnucovat někomu zvenčí nějaký program nebo reprezentanty, kteří budou na reprezentování pravděpodobně především budovat vlastní kariéru, což je hlavní snahou každé politické strany to je psychické znásilňování, proti kterému se většina občanů nemůže bránit. Skutečná demokracie nemůže být proto nikdy nepřímá, nýbrž pouze přímá, bez deformujícího filtru politické strany. Pokud se Vám zdá, že všude za vším vidím jen samé spiknutí, ale ano přesně tak to je. Svět je řízen spiklenci a historie je nepřetržitě falšována. Málokdo si uvědomuje, že technologie moci je tak dobře propracovaná, že z toho není úniku.
  48. Čili situace je ta, že ať volí občané, koho volí, tak výsledek je vždy takový, jak to mocní potřebují. Když zvítězí pravice, tak začne provádět nepopulární opatření namířená proti lidu a levice v opozici řve jako tur a lidu se zastává. Když zvítězí levice, tak začne provádět samé nepravosti a rozkrádat co se dá a pravice v opozici řve jako tur, jak skvěle by vše napravila, kdyby byla u moci. Skutečná pravda ale je taková, že v pravici i levici jsou instalování předem v zákulisí schválení hajzlové a lid může volit, koho chce, nikdy nedopadne dobře, lid prohrává bohužel pokaždé.
  49. Když pozorujeme politiku z tohoto úhlu, tak najednou člověk dobře chápe všechny ty děje, které se odehrávají ve vrcholné politice. Jak je možné, že ve Švýcarsku přímá demokracie již tolik desetiletí bezvadně funguje? Jsou snad Švýcaři nejchytřejším národem světa? Ne, tak tomu zajisté není. Důvod je ten, že vládci světa si přímou demokracii nepřejí. Radši nás dál budou klamat podvodným stranickým systémem. Čili nejen u nás, ale na celém světě by se měl zrušit podvodný, zkorumpovaný pravolevý stranický systém a místo něho by se měli ucházet o post do poslanecké sněmovny, do vlády a na funkci prezidenta občané sami za sebe.
  50. V době kdy existuje internet, už dávno měly všechny civilizované státy přejití na moderní elektronický způsob hlasování. Kde by bylo možné s pomocí internetu používat přímou demokracii. Je neuvěřitelné, že v době, kdy je internet ve všech sférách života již neodmyslitelnou součástí všech procesů tak jen volby se uskutečňují pořád krajně zastaralým způsobem, jako v 19. století. Třeba bankovní systém si již bez internetu neumíme vůbec představit. A i taková banální věc jako je sázení sportky má rovněž dokonalý on-line servis, jež umí zaznamenat každý tiket sázejícího. Jen volební systém, který je pro občany nesrovnatelně důležitější, dodnes nic podobného nemá, protože jak známo, kapři si svůj rybník nevypustí.
  51. Pád feudalismu kdysi otevřel cestu k bohatství a moci podnikavému jedinci i z řad nešlechticů. Parlament nahrazoval nebo postupně omezoval dříve absolutní moc panovníka. Zpočátku šlo ovšem o parlament stavovský, tj. kolektivistický. Během devatenáctého století začala být vláda stavů nahrazována vládou politických stran instituce mnohem více individualistické, než byl stav. Avšak ani strany se nestaly a nemohly stát nositelem skutečné demokracie.
  52. Vytvořily oligarchické vlády, které se dříve nebo později v procesu dále postupující individualizace musely víc a více dostávat do konfliktu s požadavky jednotlivého občana. Tento proces se začal zrychlovat zejména po druhé světové válce. To co se dnes běžně nazývá demokracií, ve skutečnosti žádná demokracie není. V dnešní tržní době, kdy se kdekdo snaží trhnout, co se dá, kdy ani kuře nehrabe zadarmo, se těžko věří mocným korporacím a firmám, které tvrdí, že za sponzorování politiků nic nechtějí. Všichni víme, že chtějí. Mají zájem o různé privatizace či různé výhodné státní zakázky takže miliardy se pak do jejich privátních kapes z daní nás všech daňových poplatníků jen hrnou.
  53. Lobbistickým firmám stačí i to, když se jim podaří například získat v parlamentu či ve vládě dostatek hlasů pro to, aby byl prosazen návrh, který vyhovuje jejich potřebám. I všude v zahraničí patří takto zaměřené společnosti mezi časté sponzory politických stran. Nejen stranický systém, ale i zastupitelská demokracie je tedy vědomě nastavený podvod.
  54. Protože veškeré parametry jsou úmyslně nastaveny tak, aby zkorumpovaní politici byli všemocní, neodvolatelní a nepostižitelní. Zatímco lid je totálně bezmocný, nemá jedinou páku, jak ty vládnoucí organizované zločince nahoře ovlivnit či usměrnit. Žádná teorie, žádný příslib, žádná morálka, žádná sebelepší vůle, žádné náboženství nemůže udržet moc v mezích. Proti moci bohaté diskrétní elity musí nastoupit zase jen jiná moc. Moc umělé inteligence a robotů.
  55. Pokud nebude každý jednotlivý člověk mít možnost být v politice aktivní, pak mohou lidé jen bezmocně tupě zírat, jak tento svět ovládaný zločinci jde vstříc své zkáze. Všichni lidé si musí hlídat svůj kraj, svou zemi, svou vládu a u politiků musí dávat bedlivý pozor nikoliv na jejich krásné řečičky, sliby, či jednotlivé bezvýznamné kladné činy. Mnoho lidí v dnešním světě již chápe, že vláda mafiánské byrokracie je totalita, která se zcela vymkla občanské kontrole. Pokud mi není lhostejný osud společnosti, ve které žiji, nemohu se odevzdaně účastnit toho loutkového divadla, zvaného zastupitelská demokracie.
  56. Ale musím naopak prosazovat ty hodnoty a jejich nositele, které budou směřovat k prosazení přímé demokracie. V komunismu jsme byli ovládání svatou totalitou, ale teď jsme pro změnu ovládáni jiným druhem totality totalitou politických dezinformací. Nežijeme v demokracii, ale v ekonomické kleci, kde vládnoucí moc kontroluje sama sebe. Hrozí reálné nebezpečí, že se v blízké době vše zvrhne a vše vyústí v politický extremismus, beznaděj, bezohlednost a brutalitu a v konečném stádiu ve válečný chaos a na závěr v celosvětovou totalitu ve stylu filmu 1984 od George Orwella, lidi se globálně naklonují a do mozků se jim dají GVKB čipy, co budou kontrolovat mozek. Nové věci se těžko prosazují a zvláště tehdy, když si to vládci světa nepřejí. Kdo drží centrum, ten drží moc.
  57. Tito vládci mají svůj vlastní specifický zájem na zachování systému, kterému vděčí za svou existenci, a proto potlačují, zamlčují, překrucují a bagatelizují veškeré informace a hlasy debatérů, snažících se odhalit jejich pravou podstatu. Východiskem, jak z toho marastu ven, je nejít globálně už k volbám! Proč parazitická menšina vládne většině? Kdyby volby mohly něco zásadně změnit, tak už by je dávno elita zrušila.
  58. Odjakživa platilo, že králové a absolutističtí vládci odměňovali své vazaly a trestali neposlušnost. Ale prý údajně nemáme absolutistické vládce. Že prý všichni ti neomezeně vládnoucí parazité slouží lidu. Kapitalismus, do kterého nás naši výrazně pravicoví myslitelé s výrazně komunistickou minulostí vedou, je řízen zákony trhu, penězi. V návaznosti na boj starých struktur o majetek a moc se nejvíce rozvinuly všechny způsoby boje o peníze. Představitelům moci v podstatě o veřejné blaho vůbec nejde.
  59. Nejlepší předpoklady k realizaci zde má jakýkoliv nový totalitní systém. Celosvětová pavoučí síť tajných služeb rozprostřená po celé zeměkouli je v rukou superboháčů. Vojenskoprůmyslový komplex je v rukou superboháčů. Světová masmédia jsou v rukou superboháčů. Armáda i policie jsou v rukou superboháčů. I světová náboženství jsou v rukou superboháčů. Temné, tajemné spodní proudy jsou pro vysokou politiku daleko důležitější než to, co vidíme na povrchu. Čím dál víc je zřetelnější, že ve vysoké politice si normální smrtelník ani neškrtne.
  60. Autentický, slušný člověk, který by tam byl čistě jen sám za sebe, nemá šanci. Vždy to musí být něčí dosazený agent, nebo bílý kůň nějaké korporace, která ho do funkce protlačí, aby jim pak mohl poctivě sloužit a prosazoval jejich finanční zájmy. Velkou hrabivost těchto lidí bych snad dokázal pochopit, kdyby žili na Zemi alespoň 800 let. Jenže oni také žijí sotva nějakých 60 let. A přesto pod sebe zcela nelogicky hromadí obrovský majetek jako by tu měli být věčně. A většina z nich kvůli mamonu jsou schopni dopustit se jakéhokoliv zločinu.
  61. A jejich dobře placení lokajové, kteří vnucují milionům lidí život v nespravedlnosti, ve lži, v hanbě a bídě, si zaslouží ještě větší opovržení. Politika je vysoká hra o vysoké peníze, proto ekonomické zájmy různých bohatých skupin vždy vítězí nad zájmy širokých mas lidí. O peníze jde až v první řadě. Všichni jsme poznali praktiky komunistické oligarchie s jejich zrůdnými nomenklaturními klasifikacemi lidí. Všudypřítomná monitorovací zařízení umístěná prakticky všude.
  62. Fungují nepřetržitě, aby ty mocné nahoře v případě potřeby informovala o každém kroku nepohodlných osob. Koneckonců i jen pouhé vlastnictví mobilu a notebooku, usnadňuje šmírování o veškerém našem pohybu. Mafiánské praktiky rychlým tempem vítězí v celém světě. Všechny druhy totalitních režimů mají jednu věc společnou: bez peněz se diktátoři neobejdou ani náhodou. Bez nich by svou neomezenou moc neudrželi, bez ohledu na to, pod jakou nálepkou vládnou. Ty peníze jsou totiž potřeba především na silný represivní aparát, aby tu chudou chátru udrželi na uzdě.
  63. Co dokáže totalitní režim, jsme všichni poznali na vlastní kůži už za nacistů a komunistů. Vládnoucí oligarchie si na davy chudáků pořídí především silnou a bohatou byrokracii a policii. Členové policie a byrokracie sami sebe omlouvají tím, že jsou pouze státní zaměstnanci, že pouze za malý plat plní své povinnosti k tomu, kdo je zaměstnal. Totalita probouzí v lidech jejich negativní vlastnosti jako je lidská zbabělost, udavačství, degenerace morálky a je postavena na neomezené nelidské policejní zvůli, sloužící jako mocenský nástroj k zastrašování bezbranných. Totalitní režimy dokážou zázraky.
  64. Moc se podobá pyramidě, v jejíž špičce je soustředěna veškerá moc v rukou úzké skupiny velmi bohatých lidí. Úzké skupině bohatých lidí věrně slouží zkorumpovaná policie, soudy, armáda, byrokratické úřednictvo i tisk. Justice v totalitě je katastrofální, protože všechny zákony jsou nástroji mocných, jimiž utlačují lid a soudci nejsou ničím víc než výkonnými pomocníky vládců. Policie je rovněž všemocná, sbalí každého občana prakticky kdekoliv a za cokoliv. Cílem všech vlád je udržet lid v hluboké nevědomosti, aby mohli co nejpohodlněji vládnout.
  65. V každé totalitě si lidé prožívají orwellovský zážitek světa, v němž lež je státní doktrína a historické události se falšují jen pár let po jejich uplynutí. Proto se zákonitě v totalitním systému hodně lidí mění v profesionální parazity. Hospodářství se v každé silné totalitě, kde je všechno hlídané, obvykle později zhroutí, protože co se nemůže svobodně rozvíjet, to zaostává. Lid čím dál víc chudne a je čím dál víc nespokojenější.
  66. Nemocné tělo nakonec zmírá vysílením. A když už lidé nemají ani co jíst, pak už nepomůže ani silná policie. Nastává výbuch nespokojenosti. Věděli jsme, že jsme bezbranní, že proti nám stojí nebezpečný svatý vlk, proti kterému nemáme šanci. Dnes žijeme v nebezpečné dezinformační iluzi, že bezbranní nejsme, že se můžeme rovnocenně demokratickému vlku bránit.
  67. Ale není to pravda, jsme stejně bezbranní jako předtím. A je to o to záludnější, že svého nepřítele neznáme, demokratický vlk je schován v rouše beránčím. Když je střední třída patřičně oslabena, teprve potom totiž mohou superboháči a mafiáni neomezeně a nerušeně vládnout, krást a tunelovat, přičemž tzv. pravice i levice těmto mocným slouží.
  68. Úředníci dusí obyvatelstvo spoustou nesmyslných příkazů, vyhlášek a nařízení aby lidé neměli čas zabývat se soukromým podnikáním. Soudy a policie se tváří jako nezávislé ale nepracují, tak jak mají. Zatímco malý zlodějíček je okamžitě lapen a odsouzen protože na chudý lid musí být přece přísnost, tak velcí političtí zloději, co ukradnou miliardy, ti se jenom smějí, protože jsou nepostižitelní a mají i imunitu. Nikdo není nikdy potrestán. Další zákonitostí, která platí pro všechny státy světa je, že: čím více se vyskytuje v kterém státě korupce, tím míň je ten stát demokratický. Korupce je skutečným nebezpečím pro všechny státy světa, protože organizovaný zločin manipuluje s miliardami dolarů.
  69. Všechno tu souvisí se vším a nikdo nemá čisté ruce. Pseudodemokracie je také typická tím, že nechá lid, ať si svobodně žvaní na internetu, o čem chce a nadává si, na co chce, ponechává mu svobodu slova, netrestá ho za to jako v totalitě ale to je vše, k nápravě kritizovaných jevů nikdy nedochází.
  70. Většina lidí se musí živit normální prací, platy těchto vrstev obyvatel jsou tak mazaně vypočtené, že akorát stačí na nuznou obživu rodin a placení složenek. Úmyslné zvyšování různých drakonických pokut a exekutorských sankcí má také přimět občany k poslušnosti. A strach propuštění z práce je nejúčinnější nástroj udržující většinu obyvatel v závislosti na svém zaměstnavateli a tedy pokorné poslušnosti.
  71. Málokdo má totiž odvahu veřejně a kriticky vystoupit a nastavovat vlastní krk za druhé i za cenu vlastní nezaměstnanosti. Ze všech uvedených informací jasně vyplývá, že čistá demokracie neexistuje nikde na světě. Lidé na celém světě žijí v totalitě, demokracie neexistuje v žádném státě světa. Ze všech argumentů, které jsem v této kapitole vyjmenoval, jasně vyplývá, že celá zastupitelská demokracie je švindl nebývalých rozměrů.
  72. K vládnutí se dostanou vždy jen ti lidé, kteří se tam dostat mají, kteří jsou předem zákulisními vládci světa pečlivě vybraní. Svět v současnosti stojí na velké křižovatce: buď bude lidstvo v nedaleké budoucnosti totálně zotročeno pomocí klonování a čipu v mozku, nebo bude prosazena přímá elektronická demokracie, v které bude většinová společnost konečně zbavena svých krutých válečnických tyranů a začne si vládnout sama. Nejspíše ale svět logicky ovládne GVKB umělá inteligence a GVKB roboti, člověk opustí nerad rychle města a vesnice a začne lovit zase oštěpy zvěř, a žít uboze jako lovná zvěř, kterou budou GVKB roboti v lovné sezóně lovit, aby regulovali správně naše malé početní stavy.