Ano, vše co si navaříme to si budeme muset i sníst

Proč se nechceme smířit s tím, že po smrti už nic není, a tak je zde víra v to, že se stane zázrak a po smrti těla, duše dále žije v novém těle, nebo je v ráji či očistci. Dosud zde není žádný důkaz, že by po smrti mohlo něco existovat. Jaký potom by měl život smysl, když smrt zničí vše, co jsme zde milovali a shromažďovali. Zvířata neřeší co bude po smrti, zvířata řeší jenom tento den, nezajímá je co bylo a co bude, proč lidi zajímá co bude a co bylo? Problémem lidského myšlení je teorie, vytváříme si teorie a potom si je v praxi ověřujeme, potřebujeme mít na vše odpověď, abychom nechybovali a byli zde úspěšní. Z lidí se takto stávají věční studenti, co hromadí teorie, a když se ocitnou v složité praxi tak selhávají.

Tento svět není stroj, ale je to živý systém, který se neustále mění, proto naše teorie neustále selhávají, a tak z toho máme deprese. Každý člověk je originál, a žije v originální situaci, život to je evoluční experiment, nejvíce jsme šťastní když můžeme experimentovat, protože tehdy se z nás stávají stvořitelé hodnot. Podívejme se na to co je zde úspěšné a zjistíme že za úspěchem je experimentování, zakažme lidem experimentovat a následkem bude zaostalost a bída. Pokud budeme lidem lhát o tom, že po smrti něco existuje, měli bychom i domyslet, jaké to bude mít následky, vše co si navaříme to si budeme muset i sníst, pokud ti co rozhodují o nás bez nás, nám navařili problémy, ze kterých je nám špatně ekonomicky a sociálně, tak je logické že po těchto lidech házíme vajíčka.

Pokud je stádo slepé, tak potřebuje někoho, kdo není slepý, aby on toto stádo vedl, jak poznat to, jestli je někdo slepý, anebo není slepý? Z díla poznáme to jestli někdo není slepý, slova mohou klamat ale dílo klamat nemůže, ten kdo není slepý vytvoří takové dílo které lidem slouží dlouho po jeho smrti. Já jsem vše a ty jsi nic. Tato meditace je mým dílem, v jednoduchosti je dokonalost, pokud je tvoje sebevědomí ubohé, tak i tvoje dílo je zde ubohé, a tak jsi i slepý, tento svět byl a bude o tom, že dobrota k cizím lidem je jenom žebrota, buď dobrý jenom k lidem, co ti nejsou cizí. Kdo se mnou nebojuje ten bojuje proti mně, nelze se vyhýbat boji, každý si musí vybrat jestli bude bojovat se mnou nebo proti mně.

Příčinou konfliktu je vzdálenost k druhému člověku

Jsou lidi, co vás dobře naladí a lidi co vás zase rozladí, jednoduše lze lidi rozdělit na dobré a zlé, jenže toto jednoduché rozdělení není moc přesné. Náš život to jsou nejvíce vztahy a vztahy nás mohou formovat a vytvoří nám nakonec nějaký pevný charakter, který se stane domem, ve kterém bydlí naše inteligence.

Je zajímavé, že v jedné domácnosti může vedle sebe žít kočka a pes, aniž by byl mezi nimi konflikt, z toho je jasně patrné, že příčnou konfliktu není to, že je ten druhý jiný, ale že příčinou konfliktu je vzdálenost k druhému člověku, z cizího krev neteče.

Jestliže nejhorší je srážka s cizím člověkem, tak logicky nejlepší je srážka s blízkým člověkem, všimněme si toho, že zlý člověk není zlý k lidem, co jsou mu blízcí, ale je k nim hodný. Pro cizí lidi máme mnoho slov, která se jim nelíbí, protože snižují jejich autoritu, když nemůžeme po cizích lidech házet kameny, tak po nich házíme sprostá slova.

Z toho tedy plyne, nechoďte s depresí za psychiatrem nebo koučem, ale jděte s ní za blízkým člověkem, který vám odpustí vaše chyby, a dá vám dobrou náladu. Někdo řekne, že ale nemá nikoho, kdo je mu blízký, v tom případě si kupte plyšového medvěda, žijeme ve světě levných náhražek, a když zde není živý kamarád, musíme se spokojit s plyšovým medvědem.

Co zde jsi?

Je to snadné se dívat na druhé, a je to těžké se sebekriticky podívat na sebe, sebekritika hříšníkem nevyhovuje, protože poznávají, že jsou hříšníky, a měli by začít na sobě pracovat. Podívej se na sebe, a řekni si jako hrdina sebekriticky, jsem zde na hovno a umím hovno, slova mohou klamat, ale z tvého životního díla se pozná, že jsi zde jenom hovno, které je zde na hovno. Jsi jenom ubohé číslo ve statistice, nemůžeš zde nic změnit k lepšímu, můžeš zde jenom jako ubohý pozemský červ konzumovat, abys po konzumování vše vysral.
Vše co jsi zde dosáhnul, to je zde evolučně o hovně a na hovno, když zemřeš, tak za rok na tebe už ostatní ubožáci zapomenou, protože tě spláchnou psychicky do hajzlu. V tomto konzumním světě máš jedinou možnost, si koupit GVKB odpustky do GVKB ráje, jenom po smrti těla zde můžeš být něčím, pokud jsi investoval do odpustků, pokud si jako skeptický lakomec, nekoupíš GVKB odpustky, tak i po smrti budeš zase jenom ubohým hovnem, které zde bude nekonečně dlouho v GVKB očistci na hovno.

Bavit se s opicemi je ztrátou času

Jak vyléčit hříšníky? Je hříšnost psychická nemoc? Většina hříšníků nepovažuje hříšnost za psychickou nemoc, to je způsobeno tím, že je pro ně svatost něčím co neznají, a co vůbec nechápou. Problémem víry v zázraky je složitost, následkem složitosti bylo nahrazení náboženství politikou, člověk přestává věřit na zázraky v okamžiku, kdy se stane závislým na drogách, droga je zázrakem který bez problémů funguje, a tím ostatní zázraky ztrácejí hodnotu. Problémem všech drog je to že droga promění člověka na opici, tím že zde nejsou najednou lidské starosti o hodnoty, je to příjemné být díky droze opicí, co myslí a chová se jako opice.
Pokud ale všichni jsou pod vlivem drogy, pak zde už nejsou lidé, ale jsou zde jenom opice, bavit se s opicemi je logicky ztrátou času. Pokud je nějaký národ zaostalý, je to národ složený z opic, a komunikace zde proto nefunguje, je třeba vyléčit globálně hříšníky tím, že už nebudou pro ně dostupné drogy. Drogou jsou i naše hormony, a tak budeme muset muže globálně vykleštit, aby muži neměli už problémy s hormony, umíte si představit civilizaci, kde už lidi nekonzumují drogy, a tak se už nechovají jako opice, vychovávat druhé pomocí facek, to už zde nebude, takto konečně láska a pravda, zvítězí nad nenávistí a lží.

Konflikty mezi parazity jsou normální

Vše co je zde živé, a tak se to umí i rozmnožovat, to je zde parazitem, označení hostitel, je tedy podobné označení altruista, jde o chybný vědecký popis systému, ve skutečnosti zde nejsou hostitelé ani altruisti! Vše co je živé, to je zde sobeckým parazitem, paraziti se rozdělují na úspěšné a neúspěšně parazity.
Je to obrazně jako v; podnikání, obchodě, politice, náboženství, umění, sportu, školství, atd. úspěšný parazit, parazituje na neúspěšném parazitu. Vezmi si moderní léky, abys v sobě vyhubil parazity, to je nesmysl, pokud v sobě nějaké parazity, chemicky nebo jinak násilně vyhubíte, tak tím se jenom jiným parazitům zlepší podmínky k jejich existenci.
Lidi se naučili; používat převařené potraviny, dbát na hygienu, používat léky, používat oblečení a boty, bydlet v pohodlných domech, používat auta a letadla, atd. následkem je to, že jsme zdegenerovali, došlo k prodloužení života, došlo k přelidnění, a tím nedostatku místa pro život, atd. z lidí se najednou stal monokulturní parazit, který ničí systematicky ekosystém! Občas mezi lidmi dochází ke konfliktům, a tak se na města házejí atomové bomby, nebo se miliony lidí eliminují v plynových komorách.
Je tedy život boj, nebo co je to vlastně život? Život je evoluční experiment ukončený smrtí, vše co je živé, to je obrazně jako operační systém Windows, který je po určité době, nahrazen novou verzí operačního systému Windows, existujeme v evolučním domě, který se pořád už mnoho miliónů let staví, a naděje na kolaudaci je marná a naivní!

Kolik náš stát zaměstnává lidí?

Nejprve k tomu kolik lidí v našem státě je zaměstnáno? Většina lidí začíná vydělávat peníze teprve od věku 18 let, někteří studují vysokou školu, a stát je v té době ekonomicky podporuje, a tak začínají pracovat logicky později. Dále zde máme lidi, co jsou obtížně zaměstnatelní, protože jsou nemocní nebo hloupí (Romové), tyto lidi stát ekonomicky podporuje, takže je svým způsobem nepřímo zaměstnává.
Potom zde jsou ještě důchodci a těch je poměrně hodně, lidský věk se neustále prodlužuje, a tak se stát snaží o to dávat lidem starobní důchody, až ve velmi vysokém věku. Naštěstí pro ekonomické přistěhovalce z jihu (Islám) nejsme zatím ekonomicky perspektivní, a tak jsme pro ně jenom tranzitní zemí, nevím, proč se u nás tento bezvýznamný problém, vůbec zde mediálně řeší?
Potom zde jsou podniky a organizace, které umí chytře podojit stát nebo EU, situace se tedy stává statisticky nepřehlednou, a nikdo už vlastně ani neví, kolik náš stát a EU objektivně podporuje organizací a lidí, a jak intenzivně je ekonomicky podporuje?
Obrazně bychom mohli podporování organizací a lidí od EU a státu přirovnat k hnojení půdy, něco se pohnojí málo, a něco se pohnojí hodně, záleží na tom, jak zde kdo mediálně křičí, že se má ekonomicky velmi zle, a že potřebuje od EU nebo státu hodně pohnojit penězi. Humorně se v politice hovoří o porcování medvěda, problémem je, že bychom potřebovali místo jednoho hubeného medvěda, už několik tučných medvědů!

Cesta kolem světa za osmdesát sekund

Vše se zrychluje, to co dříve trvalo den, to dneska trvá jenom sekundu, a tak mě napadlo, proč by cesta kolem světa nemohla trvat jenom osmdesát sekund, stačí přeci jenom natočit film, o délce osmdesáti sekund, a tak obcestujeme svět virtuálně, za pouhých osmdesát sekund.
Vše se všude zrychluje, pomocí salámové techniky pomalu a nenápadně se vše okolo nás zrychluje a my si to zrychlování ani neuvědomujeme! To co jsme dříve dělali celý den, to díky internetu zvládneme za sekundu, nemusíme už chodit do knihovny a zde prohledávat několik dní mnoho knih, internet, nám za sekundu najde potřebnou informaci!
Něco se zde zrychluje pomalu a něco se zde zase zrychluje velmi rychle, záleží na tom, jaké zde jsou možnosti pro zrychlení. Jsou na světě ovšem i místa, kde se nic nezrychluje, a vše je zde pomalé jak před sto lety, lidé z těchto míst často utíkají tam, kde je vše už rychlé, ale s tím nesouhlasí lidé, co žijí v místech, kde je vše už rychlé, protože zde jsou jim pomalu myslící a pomalu a pracující lidé, ekonomicky k ničemu.
Všude jsou dneska digitální kontrolní systémy, co vyhodnocují u všeho rychlost a pokud je někde něco pomalé, tak okamžitě nastupují specialisté, co eliminují pomalost. Z lidí se stávají najednou dříči, co musí po celý život rychle a kvalitně pracovat, jinak skončí jako bezdomovci, o které zde nikdo nestojí.
Ti co jsou díky degeneraci pomalí, se snaží dostat za každou cenu do státního zaměstnání, protože jako státní zaměstnanci, nemusí rychle a kvalitně pracovat, jenže vše je zde dočasně a už mnoho států se rozhodlo, že začne snižovat počty státních zaměstnanců díky; digitalizaci, optimalizaci, robotizaci, atd.
Najednou dostane státní zaměstnanec v šedesáti letech výpověď a nemůže velmi dlouhou dobu nikde sehnat zaměstnání, které by mu vyhovovalo, a tak má z toho silné deprese, což řeší konzumací slivovice a cigaret, nebo chodí objímat do lesa stromy, a v kapse má sebou mobilní telefon Aligator A670 Senior.

Zloděj honí zloděje o tom politika u nás je

Dobrota je v politice žebrota, moc spojená s bohatstvím nikomu v politice nesmrdí, veliká politická ryba smrdí od sobecké hlavy, tuční političtí kapři si nevypustí státní rybník, kde se mají velmi dobře, vše už bylo zde jasně o politice u nás řečeno, z mediálního národního hovna nikdo bič na pyšné a lakomé politiky proto neuplete! Podívejme se na to do hloubky, zde nalezneme konflikt o hodnoty, existence je možná jenom díky hodnotám, nemoc a smrt je následkem nedostatku hodnot!
Dluhy znamenají nedostatek hodnot a tím i nemoc a blížící se zánik subjektu nebo objektu, půjčovatelem hodnot je ten kdo zde má výhody a jistoty, jako politik nebo podnikatel, který je na vrcholu existenční pyramidy. Nadbytek je zde díky nedostatku, jde zde tedy optimální o rozdělení hodnot, podle ekonomického nebo politického programu. Proč je s rozdělováním hodnot pořád zde tolik problémů?
Hodnoty jsou pro politiky drogou, na které jsou politici závislí, je tedy třeba eliminovat konečně existenční pyramidu a vše zde bude globálně řídit GVKB umělá inteligence spolupracující s GVKB policejními roboty, ten kdo bude pyšný a lakomý toho GVKB robot zabije a v krematoriu se on na prach a popel promění, politici a zaměstnavatelé běžte se podívat do obvodního krematoria, ať víte, co vás brzo bude jistě čekat.

Jak eliminovat dluhy?

Řešení je jednoduché, spáchejte sebevraždu, není zde dlužník, tak zde ani není už dluh, nejde o nijak nový nápad, dlužníci páchají sebevraždy už mnoho století, a tak je zde snaha problém s velikým zadlužením řešit tak, aby dlužníci už nepáchali sebevraždy. Vše je zde o limitech, pojistky jsou nastavené na určité limity a potom vypadnou, většinou není možné limity zvednout a musí se najít řešení jak snížit zatížení pomocí vědy a techniky.
Moderní člověk je nadměrně zatěžován, tím že mám mnoho sobeckých pánů, a když se jednomu pánu zavděčí, tak jiného pána tím rozzlobí. Častokráte jsem zažil situaci, kdy zde byla jasně nevýhodná a nejistá existenční nabídka, a ten kdo jí drze nabízel, ten s ní většinou neuspěl, lidi chtějí jenom výhodné a jisté nabídky, o tom je konzumní život, proč pracovat jako otrok za malou mzdu, když mohu dělat stejnou práci jinde svobodně za velikou mzdu, a tak je zde konkurence a ekonomická emigrace.
Mnohdy je zde proto snaha, nevýhodné nabídky upravit na povrchu tak, aby z dálky vypadali jako výhodné nabídky, jsme klamání více, než si uvědomujeme, podívejme se na centrální ideologie, které nám slibují, že nám bude v budoucnosti lépe, ale svoje sliby nikdy nesplní! Nežijeme v demokratickém sociálním světě, ale žijeme v konzumním dezinformatismu, manipulovaná osoba si často ani neuvědomuje, že je s ní manipulováno pomocí dezinformací, případně si to uvědomuje, ale už se nechce bránit, protože na to už nemá psychickou sílu.
Dezinformační manipulátor (Miloš Zeman) většinou na začátku jedná tak, aby získal u svých obětí pomocí dezinformací sympatie. Často využívá své mediální charisma, a znalost slabých stránek ostatních lidí. Dezinformační manipulátor, obchází pomocí sociálního inženýrství, vůli manipulovaného. Ten si někdy zřetelně uvědomuje, že musí udělat něco, co se mu nechce. Typické je jednání z pozice výhod a jistot; dospělí vůči dětem, profesor vůči studentům, státní byrokrat vůči nezaměstnaným, Bůh vůči hříšníkům, zaměstnavatel vůči zaměstnancům, atd.

Někdo nás globálně už dlouho sleduje

Jakmile se ubožák, narodí ubožákům v ubohé civilizaci, okamžitě dostane ubohé rodné číslo, dveře bytu, kde ubožák vyrůstá, mají číslo, dům má číslo, telefon ubožáka má číslo, pokud ubožák onemocní, tak jeho nemoc má číslo, pitevní protokol ubožáka má číslo, hrob ubožáka má číslo, atd.
Vše máme očíslované, abychom mohli zajistit fungující digitální civilizaci, už jenom zbývá to poslední, naskenovat globálně lidi a proměnit jejich vědomosti a myšlenky na čísla a tato digitální čísla využít ve virtuálním světě, kterému říkáme Matrix.
Nejsou zde už nikde genetičtí lidé, ale jsou zde jenom čísla v Matrixu, zdá se vám tento evoluční scénář jako nesmysl, který nebude zde nikdy realizován, tak věřte tomu, že pomocí nenápadné salámové techniky, se už začal tento scénář realizovat. Jsou už všude o lidech, ve městech globálně zaznamenávány statistická čísla, a ty se optimalizují a vyhodnocují, pomocí programů ve velikých státních počítačích.
Někdo nás globálně už dlouho sleduje a kdo to je, velký bratr to nebude, sleduje nás malá skupina lidí, co zde má globální moc, a globální bohatství, jména těchto svatých bohů, jsou tajná prý proto, aby se tím zajistila jejich vysoká bezpečnost. 
Bilderberg je označení pro výroční uzavřenou konferenci, na kterou je pozváno asi 200 významných celebrit. O pozvání rozhoduje elita této organizace, a každý rok se seznam obměňuje. Tradičně tvoří jednu třetinu pozvaných politici a zbylé dvě třetiny osobnosti jsou z oborů; finančnictví, průmyslu, obchodu, dopravy, školství, zdravotnictví, techniky, internetu, atd.