Cestování časem je jako telefonování

Ten kdo mnoho cestuje časem, nemá už na nic dost času, lidi se rozdělují na ty, co věří tomu, že je možné cestovat časem a na ty co nevěří tomu, že je možné cestovat časem a říkají, že dokud zde nebudou mít důkaz, že cestování časem je možné, že neuvěří na to, že je cestování časem možné. Cestování časem je jiné než cestování z jednoho města do jiného města, cestovat zde smí jenom informace a nesmí zde cestovat již živé tělo, cestování časem je obrazně jako telefonování, kdy je zde spojení mezi lidmi v různém čase, a mezi těmito lidmi se pohybují informace.
Můžete vytočit obrazně číslo někoho v minulosti nebo budoucnosti, a čekáte na to, že on ten telefon zvedne. Zde je ten největší problém v tom, že je jenom málo čísel, které vám někdo zvedne, mnohdy vám sice někdo telefon konečně zvedne, ale brzo jej zavěsí, a většinou vaše číslo telefonu zablokuje, aby jej už neobtěžovalo. Tohle telefonování časem probíhá jenom v hlubokém spánku, spojit se mohou jenom lidé, co hluboce spí, nemohou se spojit lidé, co tvrdě nespí. Problém je většinou v tom, že si už nepamatujete, co se vám při tvrdém spánku vůbec zdálo, a tak ani nevíte, jestli jste cestovali časem.