Chorobná touha blbců říkat blbosti

Vědci zjistili, že blbci mají chorobnou touhu říkat blbosti, v mnohém se to podobá virovému onemocnění, kdy se nemocný člověk snaží nakazit virovou nemocí svoje okolí. Tedy nejprve k tomu jak se pozná blbé mluvení plné blbostí od normálního mluvení, jednoduchým rozpoznávacím znakem je to že se posluchači nudí a mají snahu blbé mluvení blbce ukončit, nebo mají snahu od blbce utéci, aby jej nemuseli poslouchat. Jak dochází k tomu, že veliká skupina lidí je nakažená blbostí, a tím se ohrožuje v kulturní civilizaci; ekonomika, politika, morálka, atd. příčinou je vždy špína, která je nejprve fyzická a potom je zde psychická špína.
Bylo vědecky doloženo to, že za každou válkou jsou blbci, co říkají blbosti, následkem válek je plýtvání; životy lidí, penězi, časem, atd. podívejme se třeba na Adolfa Hitlera a to co on říkal za blbosti o čisté árijské rase. Nemá cenu bojovat s následky, způsobené blbostí lidí, je třeba bojovat s příčinami díky kterým dochází k tomu, že se z lidí stávají blbci, jako byl třeba; Adolf Hitler, Josif Vissarionovič Stalin, Pol Pot, atd. Vše je o výchově dětí, blbá výchova má za následek blbě vychované lidi, ze kterých se stávají logicky nebezpeční blbci.