Ano, nejde sloužit současně lži a pravdě

Miluje Bůh člověka? Nejprve k tomu, kdo nebo co, je to Bůh? Pokud jsme bohatí, cítíme se božsky, jde tedy o to, že když splníme náročnou zkoušku, a něco hodnotného za to získáme, tak se stáváme na krátký čas bohem. Bohatý není ten, kdo má nadbytek hodnot, ale ten kdo je spokojený s tím co má, je mnoho lidí, co má mnoho moci a mnoho bohatství, jenže nejsou s tím spokojení, a tak jsou vlastně chudí. Cesta k Bohu není v lakomosti a pyšnosti, ale je ve skromnosti a pokoře, neustále jsme pokoušení a svádění k tomu, abychom nebyli skromní a pokorní, je věru těžké odolat pokušení, si zapálit cigaretu a napít se slivovice.

Vládci konzumního očistce se říká pokušitel, pokušitel odděluje hodnotné od nehodnotného, aby se do psychického ráje nedostali podvodníci. Konzumní civilizace to je veliké pokušení, a následkem je psychické peklo, ve kterém hříšníci kouří cigarety, a pijí slivovici. Bůh miluje jenom ty, co dokázali odolat konzumnímu pokušení, které jim nabízí pokušitel, největším pokušením je lakomost a pyšnost, z díla poznáváme božského tvůrce, věřící nepotřebují bezcharakterní pokrytecké svaté ideologické divadlo, ale potřebují svaté skutky, které jim pomohou se dostat trvale do psychického ráje.

Nepotřebujeme léky na deprese od lékařů, potřebujeme obrazně vytrhnout bolavý zub, který naše deprese způsobuje. Co je tím bolavým zubem? Tím bolavým zubem selhání sebekontroly, lidi nejsou pány svého myšlení a konání, našemu myšlení a konání panuje svatá lež, nejde sloužit současně lži a pravdě, když se lži zavděčíte, tak pravdu rozzlobíte, lidová moudrost slouží pravdě, a svaté ideologie slouží lži, nevěřte naivně těm, co v konzumním očistci mají moc a bohatství, jsou to pyšní a lakomí služebníci pokušitele. Vlci v beránčím rouše křičí, Bůh vás miluje, a jakmile jim naivně uvěříte, tak vás psychicky a ekonomicky zabijí.