Proč digitalizace nepřinesla rovnost a svobodu

Internet mění každé odvětví, sledujeme historickou proměnu, která se promítá do nového společenského uspořádání, transformaci mocenské sféry, či do mezilidských vztahů. Přestože s nástupem internetu byla spojena řada naivních očekávání, že dokáže obohatit náš život a vytvořit altruistický ráj na zemi, opak je pravdou. Hodně naivních lidí si začátky internetu asociovalo s nadějí. Lidé věřili, že vytvoří decentralizaci a rozptýlí starý centralizovaný svět ovládaný globálními korporacemi.
Každý si mohl zdarma vytvořit svoji soukromou stránku, prostor se zdál být otevřený pro všechny lidi. Velkým problémem současnosti je monopolizace. Situace je navíc dnes ještě horší než v době průmyslového věku, kdy různá odvětví ovládalo alespoň několik společností. Dnes ale vidíme zřejmou monopolizaci, např. Facebooku v sociálních médiích, Amazonu v e-commerce či Googlu ve vyhledávání, atd.
Realitou této digitální revoluce není větší svoboda, velikost stávajících korporací je větší než v minulosti. Nové globální korporace jsou silnější, vítězové berou v digitálních sítích sobecky vše, problém spatřuji v architektuře sobecké společnosti. Problémem vedle globalizace je také to, že nové globální monopoly zaměstnávají už méně lidí. Nepoměr leží v hodnotě společností a v počtu lidí, které zaměstnávají.
Facebook koupil v roce 2014 společnost WhatsApp za 19 miliard USD, pro kterou ale pracovalo jen 55 lidí. Zatímco pro Kodak pracovalo v roce 1988 asi 145 000 lidí, Instagram měl v době, kdy ho kupoval Facebook, 13 lidí. Příčina tohoto stavu vězí v obchodních digitálních modelech, které využívají statistická data o nás.
Pokaždé, když nahrajeme snímek na Instagram, vložíme post na Facebook nebo na Twitter, použijete Windows 10, říkáme těmto digitálním společnostem něco soukromého o nás. Znají nás bohužel už lépe, než se známe sami. Digitální technologie eliminuje už nutnost, mluvit spolu osobně navzájem, což má zásadní vliv na celou digitalizovanou společnost.