GVKB román 003

Někdo řekne, já jsem svatý mesiáš, a já jsem váš správný svatý pastýř, to je jenom pokrytecké divadlo pro cizí lidi, ve skutečnosti jsi jenom ubohý řemeslník, který si zde amatérsky hraje na profesionálního svatého kazatele morálky, z díla je spatřen tvůrce, lidi nezajímá kázání a schůze, lidi zajímají ekonomické hodnoty, které jim pomohou k tomu se zde mít existenčně lépe. Po miliony let jsme byli lovci a byli jsme i kořistí pro lovce, na povrchu se můžeme změnit ale pod povrchem je pořád lovec a strach abychom nebyli kořistí lovce.
Muži chtějí ulovit veliký ekonomický zisk, a ženy chtějí ulovit muže, co ulovili zde veliký zisk, následkem je konflikt v tobě a okolo tebe, nelovíme se už jako divoši, ale to neznamená, že moderní lov je bez problémů a rizika. Všude slyšíme kázat pokornou morálku, humorné je to, že ti co nejvíce kážou pokornou morálku, jsou pyšní a nemorální, jak je to možné, že nám vládnou pokrytečtí kariéristé, bez citu a charakteru? Lovci jde o to ulovit kořist, a je mu jedno, že kořist uloví pomocí lží a krádeží, úspěch nikomu nesmrdí!
Podívejme se na oblíbené virtuální hry, nejvíce je oblíbené střílení a zabíjení, to jenom dokazuje to, že jsme lovci, a když nemůžeme v realitě už lovit, tak se spokojíme s virtuální realitou, kde je možné lovit. Když je teritorium vylovené, tak lovci hledají nové hodnotné teritorium, a najednou zde jsou konflikty o teritoria, které se mohou stát i velikými válkami. Logicky je zde víra v zázraky a tak se zrodili; šamani, guru, rabíni, kněží, papež, prezident, atd. lovec chce při lovu zázraky a tak používá fetiše nebo věří v Boha, dneska se věří v to, co nám doporučuje konzumní moderní móda a tak lovci úspěchů očekávají od vyspělé vědy a techniky zázraky.