Sociální feudalismus z nás udělal žebráky

P1050816
 

  1. Nové vzniká ze starého, a tak pod novým povrchem, nalézáme často to, co je velmi staré, setrvačnost je zde přirozenou součástí naší kultury, když se přiblížíme k demokratickému kapitalismu velmi blízko, tak zjistíme, že je to ve skutečnosti jenom sociální feudalismus, a tak je náš ubohý starý prezident Miloš Zeman jenom sociální feudál, který myslí a koná jako sociální feudál, na svém feudálním Českém panství.
  2. Jsme svědky osočování kapitalismu a zvláště globálního kapitalismu. Zejména z pozice potřeby sociální nebo kulturní ohleduplnosti a citlivosti. Proto v rámci státu potřebujeme více regulace, aby nám ten kapitalismus škodil co nejméně. Proto vlastně chceme co nejvíce socialismu neboli sociálního státu pro uspokojení nezbytných sociálních i kulturních potřeb. Tím se dostávám k rozdílu mezi kapitalismem a socialismem, kterým se chci zabývat.
  3. Ten rozdíl vůbec není v diskreditaci socialismu komunisty či nacisty ale v užití národních zdrojů. V nerevolučním socialismu jsou přerozdělovány těm nejpotřebnějším, v militantním socialismu jsou národní zdroje pro tento účel dokonce v rukou státu.
  4. Naproti tomu v kapitalismu se kumulují národní zdroje hanebně v rukou těch, co dosahují největšího zisku v jejich osobní prospěch. Aby se národní zdroje v socialismu dostaly k těm nejpotřebnějším nebo správněji se změnily na jejich spotřebu, musí ti potřební svoji potřebnost prezentovat. Protože nemáme komunismus s jeho dostatkem všeho, musíme i ve všech formách socialismu soutěžit o omezené zdroje.
  5. To má dva důsledky. Prvním je korupce, protože soutěž o to být potřebným je spojena s tím, že musím informaci o své potřebnosti komunikovat s těmi, kteří o rozdělení omezených zdrojů rozhodují. To znamená, že každá potřebnost potřebuje reprezentanta s dobrými známostmi. Tak je korupce v socialismu přímo systémově zabudována, protože musíme mocného člověka zaplatit za to, že bude naši potřebnost prezentovat.
  6. Socialisti dokonce tento klientský systém v situaci, kdy musí strpět soukromé vlastnictví výrobních prostředků, zneužili k tomu, aby svůj neduh přiřkli kapitalismu a formulovali pojem klientský kapitalismus jako zásadní odsudek našeho těžce se rodícího kapitalismu.
  7. K snadnějšímu porovnání socialismu s kapitalismem tuto prvoplánovou socialistickou korupci vynecháme, protože, jak snadno dokázat a z dalšího vyplývá, ta korupce ten socialismus zlidšťuje. Taky opustíme pojem socialismus, protože moc připomíná národní i internacionální socialismy, s kterými máme špatnou zkušenost.
  8. Tu jsme přiřkli za vinu komunistům a fašistům, aby ten socialismus zůstal neposkvrněn. V kapitalismu soutěží podnikatelé o národní zdroje přetavené v kapitál prezentací schopnosti zhodnotit svěřené zdroje dosaženým ziskem. Tedy dokonce co největším ziskem, vyplacenou dividendou.
  9. Na burze se ta soutěž prezentuje schopností zhodnotit investici v rostoucí ceně akcií. Dokonce existují firmy, které úspěšnost soutěžitelů veřejně hodnotí. Každý chce být co nejlepší. V sociálním státě jako druhý důsledek omezenosti zdrojů probíhá soutěž mezi nezbytnými sociálními a kulturními potřebami naprosto opačně.
  10. To znamená, že musíme prezentovat naléhavost potřeby. Soutěží se, kdo je potřebnější, kdo je na tom hůř. Ano, čím jste na tom hůř, tím máte větší šanci, že vám bude nezbytná sociální i kulturní potřeba uspokojena. Takže rozdíl je zásadní a podstatný. V kapitalismu se soutěží o to, kdo je nejlepší, a v sociálním státě o to, kdo je nejhorší. To je vše.
  11. Kapitalismus se tak stává systémem nadbytku a sociální stát systémem nedostatku. Opravuji. Kapitalismus se tak stává systémem nespravedlivého nadbytku a sociální stát systémem spravedlivého nedostatku. Pokud někdo nevěří, ať si nastuduje teorii obsluhy nebo front.
  12. K uspokojení nezbytných sociálních i kulturních potřeb sociální stát musí regulovat užití národních zdrojů k vyššímu využití ve stanicích obsluhy. Čím vyšší využití, tím více národních zdrojů musí v složité společenské dělbě práce stát ve frontě na obsluhu. Stání ve frontě na obsluhu znamená znehodnocení národního zdroje a prohloubení nedostatku.
  13. Sociální stát se tak dostává do situace, kdy tento cyklus se stává fatálním pádem do vývrtky v letu sociálního letadla. Z tohoto zorného úhlu je idea sociálního státu zcela idiotská. Může být oponováno sociálním státem v evropských demokraciích.
  14. Tam to je zdánlivě o něčem jiném. Zavádění idejí sociálního státu vždy naráží na zhoršování efektivnosti, které si vynutí okamžitou korekci a přivolání k moci konzervativnějších a racionálnějších politiků, kteří stát nejdříve vyléčí a pak zvelebí k dalšímu socialistickému pokusu.
  15. Dnes se socialistům od vlády nechce a tak se má Evropská unie zneužít k omezení konkurence národně státních sociálních systémů, aby špatně na tom byli všichni, úpadek nebyl tak markantní a vláda socialistů mohla trvat o chvíli déle.
  16. K odlákání pozornosti masy voličů od neúspěšné hospodářské politiky socialistů slouží i odkaz k externím problémům. A tak vedlejším efektem ideologie hlouposti je, že se socialističtí evropští demokraté spojí s nejreakčnějšími režimy na světě, aby diskreditovali největší a nejvyspělejší demokracii na světě. Je to lacinější než bránit severoatlantický fenomén buržoasní demokracie před teroristy.
  17. Dokonce financují sociálně potřebné bojovníky proti izolované výspě demokracie v moři institucionalizovaného bezpráví v iluzi, že ostatní bojovníci si také své desítky panen v nebi nebudou chtít na naší evropské půdě zasloužit. Možná je tato politika trestem za to, že nejvyspělejší demokracie na světě byla dvakrát za sebou vítězem nad evropským socialismem.
  18. Evropští socialisté za tímto účelem sabotují užití aliance demokratických států v NATO, aby se dovolali neschopné OSN s demokratickou nadvládou nedemokratických režimů neuznávajících demokracii. U nás to je složitější. Zhoubnost ideje sociálního státu, který neztotožňujeme se socialismem, neověřujeme zatím praxí.
  19. Mrhání financujeme z dokončování znárodnění, protože to, co jsme dřív znárodnili, teď zpeněžujeme a prožíráme. Zadlužujeme se a těžíme z toho, že vpašované rozsáhlé soukromé vlastnictví výrobních prostředků odstranilo aspoň část rozsáhlého socialistického plýtvání. V daném kontextu můžeme být v iluzi, že naši socialisté to nedělají tak špatně jak ve skutečnosti ano.
  20. Navíc nám již chybí jakákoliv zkušenost s tím, jak by to mělo být správné. Ekonomická racionalita je zde u tuzemců k nenalezení. U nás ten sociální stát dospěl do varianty, že nepřerozděluje jenom stát. Má zkušenost je taková, že paraziti přerozdělují dále a to dle jejich mínění ještě potřebnějším. Proto udržení moci musí být podpořeno systémově a to ekonomicky.
  21. Kdo by pro takovou blbost, jako je soutěžení v tom být nejhorší, pracoval? Musí zde být osobní prospěch. Dokonce vytvoření celé struktury osobních prospěchů získaných tím, že průměrné a podprůměrné nalákáme na život z toho, co vezmeme nadprůměrným, tím, že jim za jejich voličské hlasy prodáme představu života ze zdanění těch bohatých.
  22. Těmi osobními prospěchy platíme za to, že jsou lidé ochotni pracovat v byrokratické struktuře politické moci sociálního státu. V přerozdělování těm nejpotřebnějším nemůže sociální stát svým byrokratickým představitelům slušně platit. Proto musí své byrokraty nechat, aby své pozice tak zvaně podojili. Získali ze svěřeného přerozdělování, regulování, kontrolování, licencování, povolování či jen dohlížení co nejvíce výpalného.
  23. A máme zde další sociálního státu systémovou korupci. Ten systém někdy taky nazývaný rozdávání trafik, je velmi podobný tomu, jak monarchové rozdělovali zasloužilým léna. Proti historickému modelu má tento také feudální systém nevýhodu. Je nedědičný. Lenní páni musí zbohatnout ve velmi krátké časové lhůtě a nemohou si dovolit dobročinnost, protože své bohatství nesmějí přiznat.
  24. Takhle to samozřejmě nekončí. I tito leníci politických mocipánů sociálního státu musí korumpovat své podřízené. Minimálně tím, že je nenutí něco dělat. S tím máme všichni dost zkušeností.
  25. Oni sami leníci sociálního státu nesmí moc pracovat, protože by mohli zasáhnout do léna někoho jiného a za trest o své léno přijít. Proto tu nic nemůže být hotovo včas, protože se musí stále testovat skryté hranice jednotlivých lenních panství.
  26. Moji hypotézu o jakémsi sociálním feudalismu, potvrzuje masové se prosazování soužití se lží ve společnosti. Zde se Ústava přeloží tak, že senát prostřednictvím prezidenta jmenuje ústavní soudce. Tvrdí se, že komunisti jsou v opozici budovatelům sociálního státu nebo že zde má občan svého poslance. Pozorování našeho justičního systému od policajtů až po soudce zjevuje hrůzy, proti kterým jsou úplatky a prohřešky sportovních rozhodčích naprosto směšné.
  27. Masově se není možno bránit těm nejnemožnějším idiotiím. Je nutno strpět útoky proti vlastnickým právům. Ústavní soud tvrdí, že bránit se Listinou základních práv a svobod lze, až vás po letech jejich nerespektování zavřou. Není možno předpokládat, že by všichni byli schopni žít s vědomím vlastní účasti na zločinu.
  28. Jen nikdo nemá odvahu vstupovat do léna někoho jiného, ani neví, jak by to udělal, a může si být jist, že kdyby to v zájmu pravdy, cti a spravedlnosti udělal, že bychom jej nepodrželi. Když základní idea sociálního státu je idiotská a někomu brát neodsuzují ani církve, že je proti Bohu, pak naše citlivost na křivá obvinění a lživá svědectví je silně snížena.
  29. Svoji vlastní konkrétní korupci si každý zlehčí odsudkem toho nespravedlivého kapitalismu. Takže čím silnější kritika kapitalismu, tím silnější vlastní vina. Nám může ten odsudek kapitalismu připadat logický, protože nevíme, že zde nemáme kapitalismus, a neuvědomujeme si, že komunisti si ve svém socialismu nahrazovali část zkorumpovanosti svých nohsledů jejich zastrašením.
  30. Připojením se k evropským socialistům se můžeme podílet na tom, že v boji proti nejvyspělejší demokracii na světě bude ke škodě i evropských voličů sociálního státu přehlédnuto, že na pozadí války proti teroru se odehrává přesměrování naftových toků tam, kde globální kapitalismus překvapivě přinesl novou prosperitu.